Čís. 9169.


Měrné z dolových měr požívá přednostního zástavního práva na horních nemovitostech, jichž se týče. Zjistiti, zda se účtované měrné týká prodaných měr a přebytků dolových, není povinností exekučního soudu,
nýbrž náleží báňskému úřadu (finanční prokuratuře), by o tom podal průkaz příslušnými listinami buď při přihlášce nebo při rozvrhovém roku.
(Rozh. ze dne 12. září 1929, R I 730/29.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za vydražené horní podstaty přikázal soud prvé stolice v přednostním pořadí měrné, přihlášené báňským hejtmanstvím v Praze. K odporu úvěrního ústavu soud prvé stolice zamítl návrh na přikázání měrného, ježto nemá přednostního zástavního práva podle § 246 ex. ř. a ježto kromě toho nevyplývá z přihlášky, pokud se měrné vztahuje na věci prodané v dražbě. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Měrné, přihlášené báňským hejtmanstvím v Praze, týká se podle přihlášky revírního báňského úřadu v Ch., aniž by však z přihlášek bylo zřejmo, že se tam zmíněné předpisy měrného vztahovaly na vydražené horní podstaty. Rozvrh má se však státi podle § 214 ex. ř. podle výsledků rozvrhového roku na základě přihlášek, spisů řízení dražebního a výpisů z knih, doplněných až do dne poznámky o uděleném příklepu. Jak shora řečeno, není zjištěno podle těchto důkazů, že se žádané měrné vztahuje na vydražené horní podstaty.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jakž plyne z § 215 ob. zák. hor., požívá měrné z dolových měr přednostního práva zástavního (§ 15 nař. min. fin. ze dne 4. října 1854, čís. 267 ř. zák., čl. III. uv. zák. k ex. ř.) na horních nemovitostech, jichž se měrné týče. Zdali tento předpoklad přednostního přikázání měrného jest splněn, zdali účtované měrné se týkalo prodaných měr a přebytků dolových, to zjistiti nebylo, jak mylně za to má dovolací rekurentka, povinností exekučního soudu, nýbrž o tom podat i průkaz příslušnými listinami náleželo podle ustanovení § 210 ex. ř. báňskému hejtmanství, pokud se týče finanční prokuratuře, a to buď při přihlášce nebo při rozvrhovém roku. Tomuto požadavku vyhověno nebylo a, tvrdí-li finanční prokuratura v dovolacím rekursu opak, nemá toto tvrzení v přihláškách, pokud se týče v připojených k nim dokladech opory. Ježto průkaz o řečené okolnosti nebyl podán a okolnost ta ani jinak ze spisů zřejmá nebyla, nepochybily nižší soudy, nepřikázavše měrné v přednostním pořadí. Dovolací rekurs není opodstatněn.
Citace:
č. 9169. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 228-229.