Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 11 (1930). Praha: Ministerstvo sociální péče, 623 s.
Authors:

Nároky zaměstnance za práci přes čas se promlčují ve třech letech.


Žaloba zaměstnance proti zaměstnavateli o zaplacení odměny za práce přes čas byla zamítnuta soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto důvodů: Dovolání opřené o dovolací důvod podle § 503, čís. 4, c. ř. s. není oprávněno. Mylný jest dovolatelův názor, že jeho pohledávka odměny za práci přes čas není pohledávkou z poměru služebního, nýbrž že mu přísluší ze zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n. o osmihodinové době pracovní, a že se proto na ni nevztahuje ustanovení § 1486, čís. 5, obč. zák. o tříletém promlčení. Dovolatel si patrně neuvědomil rozdíl mezi skutkovým a právním základem svého nároku. Z uvedeného zákona o sobě nemohl by přece žalobce odvozovati vznik zažalované pohledávky, kdyby nebyl u žalované zaměstnán a kdyby pro ni nepracoval přes pravidelnou pracovní dobu. Služební poměr a mimořádně vykonaná práce jsou tedy skutkové předpoklady nároku na odměnu za práci přes čas, kdežto zákon č. 91/1918 Sb. z. a n. poskytuje tomuto nároku jen základ právní. Podle toho jest i nárok na odměnu za práci přes čas nárokem ze mzdy a promlčuje se podle předpisu § 1486, čís. 5, obč. zák. ve třech letech, což vyslovil nejvyšší
soud již v důvodech rozhodnutí čís. 69831) a 88962) Sb. z. a n.
(Rozh. Nejv. soudu ze dne 28. listopadu 1929, Rv I 706/29.)
  1. Rozh. nejv. soudu ze dne 12. dubna 1927, Rv I 1643/26, uveř. v »Soc. revui*« 1928, str. 82
  2. Rozh. nejv. soudu ze dne 20. dubna 1929, Rv I 1176/28, shora otištěné.**
Citace:
Nároky zaměstnance za práci přes čas se promlčují ve třech letech.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1930, svazek/ročník 11, s. 206-207.