NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 1

Čís. 2015.

Postoupení pohledávky manželovi, jímž stalo se v pravdě uznání dluhu,
vyžaduje formy notářského spisu.
(Rozh. ze dne 15. listopadu 1922, Rv 1 296/22.)
Manželka žalobcova prodala žalovanému sklad zboží a postoupila nárok na nedoplatek kupní ceny žalobci к úhradě kupní ceny za domy, od jeho otce koupené. Žaloba o zaplacení nedoplatku byla procesním soudem prvé stolice zamítnuta. Důvody: Soud má za to, že ku právní platnosti postupu pohledávky Františky Š-ové na jejího manžela na místě placení dluhu za koupené domy bylo potřebí formy notářského spisu dle zákona ze dne 25. července 1871, čís. 76 ř. zák. Zákon tento neuvádí výslovně »postup« pohledávky mezi právními úkony manželů, jež vyžadují sepsání spisu notářského, uváděje tam v § 1 pod písm. b) smlouvy kupní, směnné, důchodkové a zápůjčky; praví však, že této formy vyžadují i uznání dluhu, jež projevuje jeden manžel. Krom toho dle § 1414 obč. zák. dání na místě platu* a tedy i postup na místě platu jest úplatným právním jednáním, které dle zásady § 1 cit. zák. mezi manžely vyhledává zřízení spisu notářského. Postoupila-li Františka Š-ová svému manželi svou pohledávku pro-ti žalovanému na částečné splácení svého dluhu z trhové smlouvy za koupené domy, předsevzala tím úplatné jednání a uznala tento svůj dluh. Bylo tudíž к platnosti postupu její pohledávky na žalobce nutným, aby o uznání dluhu a postupu pohledávky sepsán byl spis notářský. Odvolací soud rozsudek potvrdil v podstatě z týchž důvodů.
N e j v y š š í soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Dovolací důvod § 503 čís. 4 c. ř. s. spatřuje dovolatel v tom, že odvolací soud, řeše otázku, zda postup zažalované pohledávky se stal s účinkem proti žalovanému, zabývá se otázkou, zda je třeba k tomuto postupu notářského spisu, čili nic, a zda je v onom postupu obsaženo uznání dluhu. Leč vývody dovolání nejsou s to, by důvody nižších soudu v tomto směru vyvrátily, poukazuje se proto na ně, a dodává se ještě toto: Nemůže býti pochybnosti, že dlužník může vůči postupiteli popírati jak trvání, tak platnost postupu. Tímto způsobem se také žalovaný brání tvrdě, že manželka žalobce tomuto nikdy nepostoupila své pohledávky, a že se žalobci následkem toho nedostává oprávnění k žalobě. Nižší soudy zjistily, že manželka žalobcova Františka Š-ová zažalovanou pohledávku, jí proti žalovanému prodejem skladu vzniklou, nepostoupila a že postup v dopise ze dne 13. března 1920 od ní spolupodepsaném, byl žalovanému jen předstírán, aby jí a jejímu manželi vydal potvrzení o zbytku pohledávky. Ze zjištění tohoto došly nižší soudy ku správnému závěru, že jest žaloba již proto neopodstatněna. Zabývaly-li se nad to otázkou, zda bylo třeba k tomuto postupu, jelikož se stal mezi manžely, notářského spisu, věci nevadí. Vždyť i v případě, že by již opak nebyl prokázán a že by se tedy oznámený postup byl vážně stal, nemohl míti právního účinku pro nedostatek formy. Žalobce sám tvrdí, že mu manželka postoupila svou pohledávku k úhradě kupní ceny za domy od jeho otce koupené stalo se tedy tímto postoupením pohledávky uznání dluhu vůči manželovi, a bylo proto k platnosti tohoto postupu třeba notářského spisu podle § 1 zákona ze dne 25. července 1871, čís. 76 ř. zák.

Citace:

č. 2015. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1058-1059.