Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 73 (1934). Praha: Právnická jednota v Praze, 700 s.
Authors:
= Právník, 73 (1934)
PDF

Extradiční styk Švýcarska s cizinou.

 Podle známé každoroční publikace »Bericht des Bundesrates Uber seine Geschäftsführung« (1933) přibyly ve Švýcarsku dvě nové extradiční smlouvy, a to s Brasilií a s Tureckem. Prvá jest už ratifikována a nabyla mezinárodní účinnosti dne 24. února 1934, druhá byla jen podepsána v Ankaře dne 1. června 1933. Na podkladě této, ač jen podepsané smlouvy a tedy ještě neúčinné, vydalo již Turecko do Švýcar osobu stíhanou pro padělání peněz; je to pozoruhodné proto, že Turecko patří jinak mezi ony státy, které bez smlouvy nevydávají vůbec (na př. Velká Britanie, Finsko). Počet extradičních případů byl v roce 1933 nižší roku předešlého, zato vzrostla číslice »převzatých trestních stíhání« vlastních státních příslušníků, provinivších se v cizině, jichž extradice je vyloučena hledíc k principu nevydávati nacionály. Spolkový soud rozhodoval pouze v jedné sporné věci »Ockert«, kdy šlo o relativně-politický delikt zabití (viz Sbírku rozhodnutí spolkového soudu, svazek 59, I, str. 136 násl.). Zaznamenán jest konkrétní případ o zásadě výlučnosti, v němž šlo o otázku, může-li býti bez omezení stíhána vydaná osoba, která uprchla z vazby a byla dopadena až po vypršení garanční lhůty. K otázce té bylo přisvědčeno. Jen tehdy nebylo by lze ji libovolně stíhati, kdyby byla dopadena v zápětí po útěku a dříve, než by byla s to, aby unikla do ciziny. Při instituci »převzetí trestního stíhání« byla v roce 1933 opětně přetřásána ve styku s Německem otázka platnosti zásady »ne bis in idem«. Vláda německá setrvala na svém starém stanovisku,1 že Švýcar provinivší se v Německu, i když býl již potrestán ve svém domovském státě k německé žádosti o převzetí trestního stíhání, musí býti při dopadení v Německu znovu stíhán, poněvadž německá vláda nemůže se vzdáti trestního nároku, jsouc vázána platným vnitrostátním předpisem zákonným. Ve švýcarské zprávě je také zmínka o pohraničním incidentu (Ramsener Grenzzwisehenfall) na hranicích švýcarsko-německých, kdy došlo k odvlečení Hermana Josefa W. ze Švýcar do Německa. Badenské ministerstvo spravedlnosti bylo požádáno o převzetí trestního stíhání říšsko-německých pachatelů pro zločin loupeže lidí, omezování osobní svobody, vydírání, vyhrožování a poškození na těle. Trestní řízení bylo však v Německu zastaveno podle amnestičních předpisů. Než ve Švýcarech bylo trestní řízení přerušeno do dopadení pachatelů na území švýcarském. Tento pohraniční incident u Ramsenu byl zaznamenán a živě komentován též v denním tisku československém (na př. v Právu lidu z 29. srpna 1933, č. 201), neboť odvlečený H. J. W. byl československým státním příslušníkem.
  1. Srov. Kronberger: Převzetí trestního stihání, Soude, listy, 1934, str. 65.
Citace:
Extradiční styk Švýcarska s cizinou. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1934, svazek/ročník 73, číslo/sešit 13-14, s. 471-472.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).