Čís. 14603.K § 179 nesp. pat. Jakékoliv řízení pozůstalostního soudu o novém jmění dodatně vyšlém najevo, pokud přesahuje meze vytčené §em 179 nesp. pat., jest zmatečné. (Rozh. ze dne 10. října 1935, R I 744/35.) Prvý soud přijal dědickou přihlášku Marie H., již učinila podmíněně ze zákona ke jmění, jež dodatečně po odevzdání pozůstalosti přihlásivšímu se bratru zůstavitelčinu vyšlo najevo, a pověřil notáře jako soudního komisaře projednáním této dodatně najevo vyšlé pozůstalosti. Rekursní soud nepřijal dědickou přihlášku, ale jen proto, že z jednání Marie H. při dodatečném projednávání pozůstalostním před dědickou přihláškou usoudil, že se Marie H. dědictví zříká. Nejvyšší soud zrušil obě usnesení pro zmatečnost a uložil prvému soudu, by postupoval podle § 179 nesp. pat. Důvody: Pozůstalost po Bertě G. byla dne 30. března 1923 odevzdána zůstavitelčinu bratru Adolfu G., přihlásivšímu se podmíněně za dědice ze zákona. Vyšlo-li dodatečně najevo nové jmění, bylo úkolem pozůstalostního soudu toliko, aby ve smyslu § 179 nesp. pat. provedl o něm potřebná úřední jednání, zejména učinil opatření k zapravení nebo zajištění zákonných poplatků, nikoliv však, aby znovu zahájil projednání pozůstalosti, přijal nové dědické přihlášky a vydal novou odevzdací listinu. Předpis § 179 nesp. pat. jest normou donucovací. Chtěla-li jiná42* osoba jako domnělá dědička po odevzdání pozůstalosti uplatňovati nároky na jmění dodatečně najevo vyšlé, mohla tak činiti pouze žalobou podle § 823 obč. zák. Nižší soudy, rozhodujíce po odevzdání pozůstalosti o nové dědické přihlášce Marie H., porušily tím velící předpis zákona, ježto její nárok již nepatří do nesporného řízení (§ 41 odst. 2 písm d) zákona ze dne 19. června 1931 čís. 100 sb. z. a n.), pročež usnesení i prvního i druhého soudu trpí zmatečností, k níž podle § 41 odst. 4 a § 46 zák. čís. 100 ai 1931 bylo přihlížeti z moci úřední.