Authors:
= Váž. civ., 6 (1924), sv. 2
PDF

Čís. 4297.


Vyhlášení úpadku není na závadu, by nebylo se domáháno zaplacení pohledávky přímo na úpadci, avšak jen v tom případě, vzdal-li se žalobce úhrady ze jmění náležejícího do úpadkové podstaty.
Směnečný platební rozkaz, vydaný proti dlužníku, na jehož jmění byl již vyhlášen úpadek, jest zmatečným.
(Rozh ze dne 22. října 1924, Rv I 1471/24.) Směnečný platební příkaz proti Rudolfu M-ovi ze dne 25. června 1924 procesní soud prvé stolice k námitkám dlužníka zrušil, ježto na jmění dlužníka byl dne 13. dubna 1923 vyhlášen úpadek.
Odvolací soud rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání, uplatňujícímu toliko důvod nesprávného právního posouzení věci soudem odvolacím, nelze přiznati oprávnění. Nemůže býti pochybnosti, že by vyhlášení úpadku na jmění žalovaného Rudolfa M-a nebylo závadou, by se žalobkyně nedomáhala zaplacení směnečné pohledávky přímo na úpadci, avšak jen v tom případě, kdyby se vzdala úhrady z jeho jmění do úpadkové podstaty náležejícího prohlásivší, že si chce opatřiti toliko exekuční titul pro případ zrušení úpadku nebo obmezivší svůj nárok toliko na majetek dlužníkův, úpadkem nedotčený (§ 6 (3) konk. ř.). Žaloba však takového prohlášení neb obmezení neobsahuje a ani pří ústním jednání dne 11. července 1924, kdy prvý soudce výslovně zjistil, že na jmění Rudolfa M-а byl dne 30. dubna 1923 vyhlášen úpadek a že úpadkové řízení nebylo ještě skončeno, kdy tedy žalobkyně nemohla jíž o stavu věci býti v pochybnostech, neupravila žalobního nároku v uvedeném smyslu. Poněvadž dle §u 1 konk. ř. vyhlášením úpadku jest zasaženo veškeré jmění té doby dlužníku již náležející i ono, jehož za úpadku nabude, jest zřejmo, že žalobkyně žalobou směřovala k ukojení svého nároku ze jmění dlužníkova vůbec, tedy z úpadkové podstaty. Takovéto spory nemohou však býti po rozumu §u 6 (1) konk. ř. zahájeny proti úpadci po vyhlášení úpadku, neboť úpadce vyhlášením úpadku stává se co do jmění, náležejícího do úpadkové podstaty, nezpůsobilým k jakékoliv disposici a proto i procesně nezpůsobilým (§ 1 c. ř. s.) a, byl-li přes to proti němu vydán směnečný platební příkaz, jest tento dle §u 7 a 477 čís. 5 c. ř. s. zmatečným. Nelze sdíleti právní názor dovolatelky, že lze žalobu připustiti proti úpadci bezpodmínečně, poněvadž prý jednání dlužníkovo a důsledkem toho též rozhodnutí o žalobě bylo by ve smyslu §u 3 konk. ř. toliko bezúčinným oproti věřitelům úpadkovým, nikoliv však absolutně neplatno. Tento právní názor dovolatelky jest v přímém rozporu s ustanovením §u 6 (1) konk. ř., který, jak již uvedeno, přímo vylučuje zahájení sporů, směřujících k uplatnění nároků na jmění do úpadkové podstaty náležejícího proti úpadci po vyhlášení úpadku.
Citace:
č. 4297. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, číslo/sešit 4297, s. 498-499.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).