NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6571.

Školství. — Zdravotnictví. — Živnostenské právo. — Administrativní řízení: Ministerstvo obchodu — rozhodujíc cestou instanční o udělení koncese zubotechnické — není příslušno vyslovovati se autoritativně o tom, zda žadatel jest oprávněn užívati ve styku soukromém titulu doktorského, kterého nabyl v cizině.
(Nález ze dne 20. května 1927 č. 10582.)
Věc: Dr. Robert W. v B. proti ministerstvu obchodu o užívání doktorského titulu. Výrok: Nař. výnos, pokud jest stížností v odpor brán, zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z ledna 1923 zažádal st-l, podpisuje se jako Dr. phil. Rob. W., za udělení koncese k vykonávání povolání zubního technika v B. Zsp v Brně rozhodnutím ze 24. června 1923 žádosti té nevyhověla; zároveň podotkla, že žadatel není oprávněn osvojovati si v našem území titul doktorský. — Min. obch. rozhodnutím z 29. prosince 1923 odvolání Roberta W. vyhovělo a udělilo mu koncesi zubotechnickou se stanovištěm v B. a zároveň podotklo, že Robert W. nesmí při provozování živnosti zubotechnické užívati jiného titulu, než »zubní techniky ježto diplom amerického zubního lékaře neopravňuje ho v republice čsl. užívati titulu zubního lékaře, — Na základě toho vydala osp v Rýmařově st-li živn. list s označením »Dr. Robert W.«
Podáním z 11. dubna 1924 zažádal st-l za přeložení koncese do R. Zsp rozhodnutím z 15. září 1924 žádosti nevyhověla, poněvadž místní potřeba obyvatelstva je úplně kryta; zároveň byl st-l upozorněn, že výnosem min. obch. z 29. prosince 1923 bylo mu zakázáno užívati jiného názvu než zubní technik. — — — —
Nař. výnosem vyslovilo min. obchodu, že »W. nesmí při výkonu prací zubotechnických užívati jiného titulu než zubní technik (zkoušeným zubním technikem dosud není); při tomto povolání anebo při označování tohoto povolání nemůže užívati titulu doktora i když tohoto titulu řádně nabyl. Ostatně cizozemský diplom doktora zubního lékařství, jejž W. má, neopravňuje ho v tuzemsku ani k výkonu lékařské praxe ani k výkonu odborné praxe zubolékařské. Pokud jde o užívání akademického titulu doktora v soukromém a společenském styku mimo zaměsntání zubotechnické, trpí se cizincům (nikoliv tuzemcům) užívati titulu takového dle obdobné praxe v cizině mlčky zavedené a zachovávané v příčině doktorských titulů jinde (také v čsl. republice) nabytých. Tato mlčky zachovávaná praxe není však se stanoviska právního nijak směrodatná, nemůže z ní tedy nikdo žádných práv pro sebe vyvozovati. Proto také užívání cizozemského doktorského titulu přes tyto hranice nebo dokonce s tím (úmyslem, aby bylo vzbuzeno zdání, že běží o diplom platný v tuzemsku se všemi jeho předpoklady a oprávněními, nemůže býti trpěno.«
O stížnosti uvážil nss takto: — — — — —
Nař. výnos obsahuje trojí výrok a) o tom, že st-l nesmí při výkonu své koncese zubního technika užívati jiného titulu než titulu »zubní technik« a že při tomto povolání (jako zubní technik) anebo při označování tohoto povolání nemůže užívati titulu doktorského, dále b) o tom, že cizozemský diplom doktora zubního lékařství neopravňuje st-le v tuzemsku ani k výkonu lékařské praxe ani k výkonu odborné praxe zubolékařské a konečně c) výrok o užívání akademického titulu doktorského v soukr. a společenském styku mimo zaměstnání zubotechnické. Stížnost výroky ad a) a ad b) nenapadá, nýbrž obrací se jenom proti výroku ad c), vytýkajíc mu nezákonnost s hlediska zák. č 61/1918, dále vzhledem k autonomnímu postavení akademických úřadů a vzhledem k tomu, že st-l jsa jako prokurista zapsán v obch. rejstříku jako Dr. Robert W., je i podle obch. zák. povinen tímto způsobem za firmu podepisovati. Předmětem zkoumání nss-u může tedy býti jenom část nař. výnosu, uvedená shora sub c). V této části nař. výnosu vyslovuje se min. obch. zcela všeobecně o přípustnosti užívání cizozemského titulu doktorského v životě soukromém a společenském v tuzemsku a praví na konec, že užívání cizozemského doktorského titulu přes hranice, o nichž je před tím řeč, nebo dokonce s tím úmyslem, aby bylo vzbuzeno zdání, že běží o diplom platný v tuzemsku se všemi jeho předpoklady a oprávněními, nemůže býti trpěno.
Přes to, že uvedená část nař výnosu je stylisována zcela všeobecně a bez výslovného poukazu na st-le, nutno přece i v tomto výroku spatřovati autorativní rozhodnutí žal. min., když přec výnos ten je vyřízením st-lova podání z 28. září 1924 v souvislosti s jeho protokolárním prohlášením z 9. prosince 1924, takže v této — stížností napadené — části min. výnosu nutno spatřovati zamítavé vyřízení st-lem tvrzeného nároku, aby mu, třebas je tuzemcem, nebylo bráněno v užívání cizozemského doktorského titulu v soukromém životě.
Rozhodovati však autoritativně o případném právu st-lově, užívati titulu doktorského v soukromém (a společenském) životě (tedy mimo výkon živn. oprávnění zubního technika), nepřísluší min. obch. jakožto nejvyššímu úřadu pro správu věcí živn. (§ 103 živn. řádu), nýbrž příslušelo by naopak — s hlediska povšechného užívání akademického titulu vůbec — min-u škol. (po př. pokud by snad šlo o výkon oprávnění lékařského, min-u zdrav.) (srovnej též výnos býv. min. vyuč. ze 6. června 1850 č. 240 ř. z. a výnos téhož min. z 10. srpna 1889 č. 13183, Beck-Kelle, Universitätsgesetzte č. 510).
Je tedy napadená část nař. výnosu min. obch. výrokem úřadu nepříslušného a bylo proto nař. rozhodnutí v této části zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6571. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 890-892.