Čís. 4005.

O tom, zda a pokud jest zaměstnavatel povinen platiti příspěvky do nemocenské pokladny, rozhodují úřadové správní.
(Rozh. ze dne 24. června 1924, R I 505/24.)
Opírajíc se o rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze dne 8. května 1923, čís. 1163/23, domáhala se žalující firma na okresní nemocenské pokladně vrácení přeplacených prý příspěvků. Žalovaná vznesla námitku nepřípustnosti pořadu práva, již soud prvé stolice zamítl, rekursní soud námitce vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Právem namítá žalovaná, že rozhodnutím nejvyššího správního soudu nebylo ještě rozhodnuto, zda příspěvky, jichž vrácení se žalobkyně domáhá, byly skutečně vybírány neoprávněně, t. j. zda rozhodnutí působí zpět na ony příspěvky, kteréž byly vybírány před právní mocí tohoto rozhodnutí. Rozluštění této otázky přísluší dle §u 41 zák. ze dne 30. března 1888, čís. 33 ř. zák. pouze politickým úřadům, a soudy nejsou povolány, zkoumati, zda uvedeným rozhodnutím tato otázka byla již rozřešena způsobem, každou pochybnost vylučujícím. Pokud tato otázka nebyla rozřešena úřadem politickým, schází žalobnímu žádání potřebný podklad ve smyslu §§ů 1431 a 1435 obč. zák. (Rozh. ze dne 11. března 1903, čís. 657 Gl. U. 2287.)
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
V ustanovení §u 41 zák. o nem. poj. děl. z roku 1888 je stanoveno, že spory, jež vzejdou mezi zaměstnavateli a okresními nemocenskými pokladnami o povinnosti placení příspěvků, rozhoduje ve všech případech dozorčí úřad, tedy pořad správní. V tomto případě rozhodl nejvyšší správní soud dle svého výroku a svých důvodů pouze o způsobu, jakým je podle §u 7 nem. zák. z týdenního výdělku vypočísti denní výdělek. Tím ovšem nepřímo rozhodnuto bylo též o tom, že výpočet příspěvků, žalobkyni předepsaných, nebyl správným, ale nebylo tím nijak rozhodnuto o tom, zda a pokud žalobkyně povinna byla předepsané jí příspěvky platiti, a zejména ne o tom, zda a pokud je byla povinna platiti po dobu sporného řízení správního. O této povinnosti jsou podle zmíněného §u 41 povolány rozhodnouti pouze úřady správní.

Citace:

č. 4005. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 14-14.