Authors:
= Váž. civ., 2 (1920)
PDF

Čís. 675.


Šestiměsíční lhůta čl. 349 obch. zák. vztahuje se i k nárokům na odškodnění, pokud vyvěrají z nesplnění smluvní povinnosti.
(Rozh. ze dne 21. září 1920, Rv I 418/20.)
Žalovaná firma dodala počátkem února 1919 žalobkyni zboží, jež tato dále prodala a když jí pak bylo dalším kupitelem pro vadnost vráceno, dala je žalované v polovině února 1919 k disposici. Koncem února podala nynější žalobkyně, opírajíc se o nárok ze správy (čl. 349 obch. zák.) na žalovanou žalobu na vrácení předem vyplacené kupní ceny, jíž bylo právoplatně vyhověno. Zasíláním zboží dalšímu kupiteli byly žalobkyni způsobeny výdaje (skladné, dovozné atd.), jichž domáhala se na žalované žalobou podanou v listopadu 1919 po vysouzení zprvu uvedeného sporu. Procesní soud prvé stolice žalobě vyhověl mimo jiné z těchto důvodů: Žalovaná vznesla námitku, že nároky žalobkyně jsou dle čl. 349 obch. zák. promlčeny. Leč žalobkyně domáhala se již v původním sporu, zahájeném ve lhůtě čl. 349 obch. zák., zrušení smlouvy pro vadnost zboží a vrácení kupní ceny, čímž předešla promlčení všech nároků ze smlouvy té vzcházejících tudíž i nároků, jež teprve touto žalobou jsou uplatňovány a jež jsou pouze příslušenstvím nároku uplatňovaného v původním sporu. Včasným podáním oné původní žaloby byly uplatněny všechny nároky z vad zboží vyplývající. Mimo to jest možno teprve dle výsledku původního sporu stanoviti, kdo má nésti náklady, o něž jde v této žalobě. Odvolací soud rozsudek potvrdil. Důvody: I když soud odvolací nemůže se připojiti k náhledu soudu prvé stolice, pokud jde o otázku promlčení, protože žalobkyně neuplatňovala ani výslovně v předchozím procesu, ani ve lhůtě stanovené v čl. 349 obch. zák. náhrady nákladného, dovozného a skladného, jíž se domáhá touto žalobou, dlužno přece žalobní nárok uznati za odůvodněný. Podle čl. 348 obch. zák. jest žalobce, jenž pozastavuje zboží, které mu bylo z jiného místa zasláno, povinen obstarati prozatímní uschování zboží na tak dlouho, pokud prodatel není s to, by tuto péči sám převzal. Povinnost tuto má kupitel k ochraně zájmů cizího prodatele, aby tento byl chráněn škod, jež by mohly povstati okamžitým vrácením nebo prodejem zboží. Povinnost tato stíhá kupitele bezpodmínečně, ať pozastavení jest odůvodněno zaviněním prodatelovým či nikoliv. Za splnění této povinnosti ručí kupitel podle čl. 282 obch. zák. a má proto při uschování pozastaveného zboží zachovati péči řádného obchodníka a tudíž učiniti všechna nutná opatření, až prodatel, zpraven jsa o pozastavení zboží, bude s to, by sám zbožím vhodně naložil. Dle zjištění předchozího sporu, který již byl právoplatně rozhodnut, pozastavila žalobkyně dopisem ze dne 12. února 1919 zboží, jak jí bylo podle disposice dodáno do T., dala je žalované k disposici a byla tudíž povinna, aby pečovala o prozatímní uschování zboží, jež zatím došlo zpět do L., dokud žalovaná sama o zboží ničeho jiného nenařídila. Plníc tuto povinnost, zákonem jí uloženou, poukázala žalující, jak žalovaná sama doznává, zasílatelskou firmu Alfred D. v L., aby zboží vzala do svého skladu, a musila z toho důvodu předem zboží u dráhy vyzvednouti. Ježto samozřejmě se mohlo tak státi až po vyrovnání všech nákladů dopravy, musila zasílatelská firma, aby mohla splniti daný příkaz, tyto útraty předem zaplatiti, aby mohla zboží uložiti do skladiště. Náklad s tím spojený, jímž zboží bylo uchráněno před prodejem na dráze, musila tudíž žalující firma již v zájmu žalované nésti ze svého. Ježto v předchozím sporu rozsudkem bylo zjištěno, že dodané zboží nevyhovovalo smlouvě a že tudíž žalobkyně nebyla povinna, aby zboží převzala, a naopak byla žalovaná uznána povinnou, aby vrátila kupní cenu za zboží, jež byla předem zaplacena, bylo pozastavení odůvodněno a jest proto žalovaná povinna, aby žalobkyni nahradila též náklady, způsobené uschováním zboží. Otázka promlčení zde vůbec nepřichází v úvahu, ježto žalobkyně nemohla tohoto nároku uplatňovati dříve, dokud o správnosti pozastavení nebylo rozhodnuto.
Nejvyšší soud žalobu zamítl.
Důvody:
Dovolacímu důvodu nesprávného právního posouzení věci nelze upříti oprávněnosti. Dle čl. 349 obch. zák. promlčují se žaloby pro vady zboží proti prodávajícímu v 6 měsících po jeho dodání. Zákon tyto žaloby nikterak nevymezuje a sluší tedy k nim počítati i žaloby na náhradu škody vzniklé dodáním vadného zboží. V tomto případě jest nesporno, že žalovaná dodala žalobkyni zboží smlouvě neodpovídající, tedy zboží vadné, že žalobkyně toto zboží dále prodala a zaslala, a že jí bylo jejím spolusmluvníkem pro tuto vadnost vráceno. Není pochybnosti, že žalující firmě příslušela náhrada výloh spojených s tímto dalším zcizením, tedy i náhrada dovozného za zaslání a vrácení zboží. Tyto výlohy nejsou v nijaké souvislosti se zákonnou povinností žalující firmy k prozatímnému uschování zboží ve smyslu čl. 348 obch. zák., nebyly způsobeny tímto uschováním, byť i zboží k účelu uschování musilo býti nejprve na dráze vyzdviženo a vyplaceno, a nelze je proto pokládati, jak rozsudek v odpor vzatý mylně za to má, za výlohy učiněné v zájmu žalované, nýbrž tvoří škodu žalobkyni koupí, dalším prodejem a pozastavením vadného zboží způsobenou. Totéž platí o dalším dovozném za odvezení zboží, neboť i nárok na náhradu této částky opírá žalobkyně výslovně o důvod nesprávné a protismluvní dodávky zboží, která také jedině vznik jeho zavinila a nelze ani toto dovozné pokládati za náklady uschováním zboží způsobené. Nároky na náhradu zboží vzniklé dodáním vadného zboží, dlužno však dle čl. 349 obch. zák. uplatňovati žalobou do 6 měsíců ode dne dodání zboží a, poněvadž toto bylo dodáno v únoru 1919, jest nárok na náhradu této škody uplatňovaný žalobou teprve dne 7. listopadu 1919 promlčen. Rovněž nelze sdíleti názor, že žalobkyně nemohla tento nárok uplatňovati dříve, dokud o správnosti pozastavení zboží nebylo rozhod- nuto, neboť správnost tohoto pozastavení jest předpokladem pro každou žalobu pro vady zboží a nelze otázku tuto zvláště řešiti.
Citace:
č. 675. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 539-541.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).