Čís. 14400.
Obmeškaný vydražitel ručí podle § 155 ex. ř., třebaže byl zbaven svéprávnosti, stalo-li se tak teprve po pravomoci příklepu a po uplynutí lhůty, v níž mělo nejvyšší podáni jím býti zapraveno.
Otázku, zda obmeškalý vydražitel byl nepříčetný již v době před vydáním usnesení o zbavení svéprávnosti lze řešiti jen pořadem práva.
(Rozh. ze dne 24. května 1935, R I 524/35.) Prvý soud vyslovil, že obmeškalý věřitel Vavřinec W. nemá ručiti za schodek, který vznikne při opětné dražbě, ani vádiem, ani svým zbývajícím majetkem, neboť podle spisu L... byl dán pod opatrovnictví a v lékařském dobrozdání bylo vysloveno, že nemůže býti činěn zodpovědným, pokud jde o složení nejvyššího podání. Rekursní soud zrušil usnesení prvého soudu a nařídil mu, by podle § 155 (2) ex. ř. zjistil z moci úřední schodek na nejvyšším podání a útraty nové dražby. Důvody: Pozůstalost byla přiklepnuta pravoplatně Vavřinci W., a to za nejvyšší podání 131000 Kč. Vavřinec W. nesplnil dražebních podmínek. Při opětné dražbě bylo dosaženo nejvyššího podání jen 95000 Kč. Za tento schodek a výlohy opětné dražby ručí promeškavší vydražitel podle § 155 odst. 1 ex. ř. bez ohledu na to, že po pravoplatném udělení příklepu byl zcela zbaven svéprávnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nejvyšší soud dovodil v rozhodnutí čís. 11312 sb. n. s., že zbavení svéprávnosti pro choromyslnost působí od nynějška (ex nunc) a že po dobu zbavení svéprávnosti trvá nezpůsobilost k právním jednáním nepřetržitě do doby, dokud nebylo zrušeno opatrovnictví nad choromyslným. Pokud však jde o dobu předcházející soudnímu usnesení o zbavení svéprávnosti, rozhoduje skutečný stav v čase uzavření toho kterého právního jednání a břímě průvodní stíhá toho, kdo tvrdí tehdejší nezpůsobilost jednajícího. Vydražená nemovitost byla Vavřinci W. pravoplatně přiklepnuta dne 21. září 1933 za 131000 Kč a nejvyšší podání mělo býti hotově složeno u soudu a to čtvrtinou ve čtrnácti dnech po pravomoci příklepu a zbývající část ve dvou stejných lhůtách ve dvou měsících po tom, co příklep nabyl právní moci. Vavřinec W. byl pak zbaven svéprávnosti usnesením okresního soudu ze dne 19. března 1934, tedy značný čas po pravomoci příklepu i po uplynutí lhůty, v níž mělo nejvyšší podání býti zapraveno vydražitelem. Nedostál-li vydražitel své povinnosti, aby včas složil nejvyšší podání a byla-li proto navržena i povolena opětná dražba, ručí jmenovaný jako obmeškalý vydražitel podle zákona (§ 155 ex. ř.) za schodek při nejvyšším podání a za náklady na opětnou dražbu a nemůže se této ručební povinnosti zbaviti v nynějším řízení tvrzením, že byl již jako nepříčetný v době dražby a příklepu. Otázku, zda jmenovaný byl již nepříčetný v době před vydáním usnesení o zbavení svéprávnosti a jaké právní účinky by měla jeho nezpůsobilost k právním jednáním na nesložení nejvyššího podání včas, bylo by lze řešiti jen pořadem práva.