Č. 5237.Policejní právo trestní: Pro závěr úřadu, že automobilista jel obcí nedovolenou rychlostí, stačí, když strážník dosvědčil, že stopkami zjistil rychlost větší 15 km.(Nález ze dne 21. prosince 1925 č. 23147/24).Věc: Jan Sch. v T. proti zemské správě politické v Praze o přestupek automobilních předpisů.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Nál. osp-é v T. z 12. června 1924 byl st-l uznán vinným přestupkem § 46 min. nař. z 28. dubna 1910 č. 81 ř. z., jehož se dopustil tím, že dne 12. května 1924 odpoledne ve 3 hodiny 15 minut jel automobilem obcí T. rychlostí větší než 15 km za hodinu a byl proto odsouzen dle § 55 cit. nař. k pokutě 100 K, po případě k vězení v trvání 10 dnů.Nař. rozhodnutím nebylo odvolání z nálezu toho co do viny vyhověno.Stížnost namítá, že st-l nejel nepřípustnou rychlostí, a že žal. úřadem nebylo přihlíženo k okolnostem v odvolání přeneseným; v odvolání vytýkal st-l, že pro závěr, že jel větší rychlostí než 15 km za hodinu, není skutkového základu a nabízel o okolnosti, že strážník někde u cesty stojící rychlost jízdy přesně zjistiti nemůže, důkaz znalcem v oboru automobilovém; i silniční poměry prý nepřipustily rychlou jízdu, dle strojku na vozu mohl prý zjistiti, že jel rychlostí předepsanou.Třeba dle všeobecných zásad řízení trestního má úřad vyšetřiti jak okolnosti obviněného usvědčující, tak i okolnosti ve prospěch obviněného svědčící, není přec úřad povinen provésti veškeré důkazy stranami nabízené, nýbrž je ponecháno úřadu, aby posoudil, zda stačí provedené průvody a zdali průvody jsou nabídnuty o okolnostech rozhodných. Důkazy, které jsou bezvýznamné, může úřad buď výslovně odmítnouti neb mlčky pominouti tím, že důkazy neprovede.V daném případě měl úřad v provedeném řízení dostatečné opory pro skutkovou podstatu v trestním nálezu zjištěnou, když strážník, orgán veřejný, služební přísahou vázaný, dosvědčil, že stopkami zjistil rychlost větší než 15 km za hodinu a že rychlost, kterou st-l projel vzdálenost 100 m, činila 25 km za hodinu.Nelze proto seznati, že zjištění skutkové podstaty stalo se v řízení kusém a nedostatečném, zvlášť když st-l ani neuvedl určitých okolností, kterými provedený důkaz mohl býti vyvrácen. Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.