Authors:
= Váž. civ., 4 (1922)
PDF

Čís. 1647.


Do usnesení konkursního komisaře, jímž dáno správci konkursní podstaty svolení, by vedl spor, nemůže si stěžovati ten, proti komu má býti spor veden.
(Rozh. ze dne 2. května 1922, R I 491/22.)
K žádosti správce konkursní podstaty udělil mu soud prvé stolice zmocnění ku sporu proti manželům Václavu a Marii Š-ovým. K rekursu těchto zamítl rekursní soud návrh na udělení zmocnění ku sporu.
Nejvyšší soud změnil napadené usnesení k dovolacímu rekursu správce konkursní podstaty v ten rozum, že odmítl rekurs manželů Václava a Marie Š-ových. Důvody:
Václav a Marie Š-ovi nejsou účastni na řízení konkursním, nejsouce ani konkursními věřiteli ani v jiném poměru ke konkursní podstatě. Nemajíce důvodu, chrániti zájmy konkursní podstaty, neměli oprávnění k rekursu do usnesení, jímž zmocněn byl správce konkursní podstaty podati na ně žalobu na zaplacení pohledávek konkursních věřitelů. § 9 nespor. říz. nelze použíti, poněvadž zákon ten neplatí pro řízení konkursní (§ 172 konk. říz.). Dovolací rekurs právem vytýká nedostatek oprávnění manželů Š-ových k rekursu. Rekursní soud měl z toho duvodu rekurs ten prostě odmítnouti. Nezákonné je proto usnesení, jímž rekursu vyhověl a bylo je změniti. Ani z moci úřední nebyl rekursní soud povolán změniti usnesení konkursního komisaře, ježto oprávnění takového z § 79 konk. ř. dovoditi nelze. Útraty rekursu nebylo lze přiřknouti v tomto řízení proti druhé straně, ježto pro řízení konkursní dle § 173 konk. ř. předpisy c. ř. s. o útratách neplatí. V případě sporu bude o nich rozhodnuto jako o útratách rozepře.
Citace:
č. 1647. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 446-447.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).