Čís. 9539.

Fixními obchody jsou obchody, u nichž z doslovu smlouvy nebo z okolností případu lze souditi na úmysl a na vůli stran, by určení času bylo podstatnou součástí dodací smlouvy v ten způsob, že pozdější dodání, než v ujednané době, nesmí býti ani požadováno, ani plněno. Nestačí, že v objednávce bylo slovo »ihned«, kdežto v odpovědi na objednávku slova »co nejdříve«.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1930, Rv II 317/29.) Žalující firma prodala žalovanému kývadlovou váhu. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení kupní ceny, ježto žalovaný prý neprávem nepřijal dodanou váhu. Žalovaný namítl, že šlo o fixní obchod a že žalobkyně nedodala váhu v ujednané lhůtě. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Důvody: Prokázáno jest objednacím lístkem ze dne 11. května 1927, že žalovaný objednal prostřednictvím zástupce žalující strany F-a od žalující strany samočinnou kývadlovou rychlováhu. Na objednacím listě je uvedena dodací lhůta slovem »ihned«. Žalující strana přijala tuto objednávku dopisem ze dne 14. května 1927, v němž dodací lhůtu označila slovy »co nejdříve«. Svědci potvrzují, že mezi žalovaným a zástupcem žalující strany bylo ujednáno, že váha musí býti dodána nejdéle do osmi dní, ale na objednacím listě je výslovná výhrada, že ujednání, která nejsou na objednacím listě uvedena, nemají platnosti ani pro objednatele ani pro dodávající firmu. Podle stálé judikatury neznamená výraz »ihned«, není-li vůle smluvních stran jiná, obchod fixní. Žalovaný, chtěl-li míti dodací lhůtu fixní, měl trvati na tom, by na objednacím listě bylo výslovně napsáno, do kdy se má váha zaslati, a že pozdější dodání nesmí býti ani požadováno, ani plněno, neboť výraz »ihned« je neurčitý. Proto má soud za to, že tu nejde o obchod fixní podle čl. 357 obch. zák. Svědek Emil Sch., ředitel žalující strany potvrdil, že firma musila váhu objeanati ze své továrny ve Vídni, že váha musela býti cejchována, vyzkoušena a že nemohla proto býti odeslána dříve než 1. července 1927, a že dodatečná lhůta tří dnů byla příliš krátká. Uváží-li se, že smlouva byla hotová teprve doručením dopisu žalující strany ze dne 14. května 1927 žalovanému, tedy 15. května 1927 a že váha byla odeslána 1. července 1927, tedy v 6 nedělích, a že nejde o obchod fixní, nebyl žalovaný oprávněn od smlouvy ustoupiti. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Odvolací soud sdílí názor prvého soudce, že v projednávaném případě nejde o obchod fixní ve smyslu čl. 357 obch. zák. Neboť toto ustanovení zákona vztahuje se jen na obchody, při nichž jest dodání podmíněno přesně a pevně určenou dobou nebo lhůtou. Fixními obchody jsou jen ty, u nichž z doslovu smlouvy nebo z okolností případu lze souditi na úmysl a na vůli stran, by určení času bylo podstatnou součástí dodávací smlouvy v ten způsob, že pozdější dodání než v ujednané době, nesmí býti ani požadováno, ani plněno. Tento úmysl a tuto vůli stran nelze však v souzeném případě předpokládati. Neboť v objednávce bylo uvedeno při dodací lhůtě slovo »ihned«, kdežto žalobkyně označuje ji ve své odpovědi na tuto objednávku slovy »co nejdříve«. Omluva dodací lhůty není tudíž tak přesně a pevně určena, jak vyžaduje fixní obchod, i když podle svědků bylo ujednáno, že váha musí býti dodána nejdéle do osmi dnů. Ostatně jest tato svědky potvrzená okolnost — jak prvý soudce správně odůvodňuje — bezvýznamná, poněvadž není uvedena v objednacím lístku. Poněvadž nejde o obchod ve smyslu čl. 357 obch. zák., mohl žalovaný ustoupiti od smlouvy podle čl. 356 obch. zák. teprve po udělení přiměřené dodatečné lhůty. Soud odvolací neuznává v souhlasu s prvým soudcem a Z důvodů jím uvedených dodatečnou lhůtu udělenou žalující straně za přiměřenou, takže žalovaný nebyl oprávněn ustoupiti od smlouvy.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Jedině uplatňovaný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 503, čís. c. s. ř. není opodstatněn. V napadeném rozsudku byl i pojem fixního obchodu podle čl. 357 obch. zák., i význam výrazu »ihned« pro označení dodací lhůty vyložen ve shodě se zákonem a s judikaturou (viz. rozhodnutí čís. 1975, 2530, 5458, 6963 sb. n. s. a článek Dra Stehlíčka »O obchodech fixních čili precisních« v »Právníku« z roku 1908 str. 473 a násl.) a nejvyšší soud souhlasí s názorem nižších soudů, že podle zjištěného stavu věci nešlo v souzeném případě o obchod fixní. Také otázka přiměřenosti dodatečné lhůty podle čl. 356 obch. zák. byla nižšími soudy posouzena správně podle zjištěných okolností i podle zákona (srv. rozhodnutí čís. 6156 sb. n. s.). Stačí proto odkázati dovolatele na správné odůvodnění napadeného rozsudku, jež nebylo jeho povšechnými a namnoze ve skutkových zjištěních nižších soudů ani opory nemajícími vývody vyvráceno. Zdůrazňuje-li dovolatel, že prý se spoléhal na kupeckou poctivost a seriosnost žalující firmy a že mu bylo ublíženo nepříznivým rozhodnutím sporu, jest k tomu připomenouti, že bylo také na něm, by při objednávce jednal s pečlivostí řádného kupce, zejména, by se obeznámil s dodacími podmínkami na objednacím listě uvedenými, a, bylo-li jeho jeho úmyslem uzavříti obchod fixní, by si jeho předpoklady náležitě zabezpečil.

Citace:

č. 9539. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 90-92.