NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 1

Čís. 8738.

Příslušnost podle § 104 j. n.
Podpis objednacího listu kupitelem znamená, že souhlasí s celým jeho obsahem, tudíž i s doložkou o příslušnosti. Lhostejno, že prý nečetl celý objednací list.
(Rozh. ze dne 23. února 1929, R I 969/28.)
Žalobu, zadanou na sudiště podle § 104 j. n., soud prvé stolice k námitce místní nepříslušnosti odmítl. Rekursní soud
zamítl námitku místní nepříslušnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Žalobkyně opřela sudiště podle § 104 j. n. o objednací list, podepsaný žalovaným Juliem F-em, který obsahoval doložku »Splatno a žalovatelno v Praze«. Prvý soud vyhověl námitce nepříslušnosti, vznesené z důvodu, že doložka nebyla ujednána ústně a žalovaného neváže, protože jest jednostranným projevem žalobkyně, který jest natištěn na formuláři objednacího listu a proto prý není objednací list listinou podle § 104 j. n. — z toho důvodu, že Zoltán F., který podepsal objednací list za žalovaného, nebyl к podpisu zmocněn, ač to nebylo ani namítáno. Rekursní soud nevyhověl námitce nepříslušnosti proto, že zmocnění Zoltána F-a je prokázáno výpovědí svědkyně Berty F-ové, nynější majitelky firmy Julius F., a že stačí podpis objednacího listu, opatřeného doložkou »splatno a žalovatelno v Praze« k založení sudiště podle § 104 j. n. Rekurent neprávem napadá toto rozhodnutí. К založení tohoto sudiště se vyhledává jednak úmluva, jednak její průkaz listinou. Nežádá se písemnost samého ujednáni jako podmínka platnosti, nýbrž, jen listinný průkaz o ujednání, třeba ústním. Byť se úmluva nestala ústně, prokazuje ji přece objednací list, protože podpis objednacího listu žalovaným nebo jeho zástupcem znamená přijetí a souhlas s jeho obsahem. Dohoda o příslušnosti stala se tím, že svědkyně T-ová za žalobkyni předložila žalovanému (jeho zástupci) objednací list, obsahující doložku o splatnosti a žalovatelnosti v Praze, čímž mu učinila o tom nabídku, kterou žalovaný přijal podpisem objednacího listu. Výslovnost projevu podle § 104 j. n. znamená jen, že úmluva musí dojiti zevního výrazu a stačí k tomu podpis listiny, obsahující prorogační doložku i bez zvláštního upozornění na ni a bez zvláštního ujednání. Že žalovaný nečetl celý objednací list, nýbrž jen to, co o samé objednávce bylo v něm napsáno, nevadí. Mezi obchodníky jest zvykem, že se ústně nevysvětluje všechen obsah objednacího listu, a objednatel, který takový list podepíše, aniž jej pozorně přečte, dává najevo, že s obsahem jeho jest srozuměn přes to, že ho nečetl. Je na něm, by si obsah přečetl. Podpis jeho podle zásady v § 863 druhá věta obč. zák. znamená podle pravidel slušného obchodního styku, že projevuje souhlas s celým obsahem objednacího listu (srov. nál. čís. 6676, 5167, 2060, 1640, 93 sb. n. s. a nál. rep. čís. 230). Objednací list tedy prokazuje prorogační dohodu. Otázku, zda Zoltán F. byl zmocněn к podpisu objednacího listu, první soud ve svém rozhodnutí nesprávně posoudil. Žalovaný namítal jenom, že podpis objednacího listu není jeho vlastní, ale nikoli že pochází od zástupce nezmocněného, nenamítal tedy nedostatek zmocnění Zoltána F-a. Ostatně rekursní soud uznal právem Zoltána F-a za zmocněna, ana Berta F-ová zmocnila ho k podpisu a její zástupci oprávnění za žalovaného jednati není nijak popíráno. Rekursní soud tedy nepředpokládá skutkově nic, co by spisům odporovalo, nýbrž vyslovuje jen správný právní úsudek odlišný od úsudku prvého soudu. Rekursní soud také nepřekročil meze svého oprávnění, nevyhověv námitce nepříslušnosti, jak v rekursním návrhu bylo navrženo.

Citace:

č. 8738. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 289-290.