Č. 3670.

Policejní řízení trsetní: V polic, řízení trestním musí sice obviněný býti slyšen o trestním činu jemu za vinu kladeném, úřad však nemá povinnost, aby — než vydá trestní nález nebo než rozhodne o podaném rekursu proti trestnímu nálezu prvé stolice — oznamoval obviněnému, resp. rekurentu výsledky šetření a poskytoval mu možnost, o nich se vyjádřiti a k nim zaujmouti stanovisko; vadou řízení však je, neuvede-li úřad v trestním nálezu skutečnosti, které považuje za prokázané a na jichž základě dospěl k svému skutkovému závěru.
(Nález ze dne 28. května 1924 č. 9442).
Věc: J. F. v I. proti zemské správě politické v Brně o přestupek zákona o stavebních živnostech.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Trestním nálezem osp-é v T. z 26. dubna 1922 byl st-l uznán vinným přestupkem §§ 16 a 20 zák. z 26. prosince 1893 č. 193 ř. z., spáchaným tím, že zneužil svého živn. oprávnění ke krytí neoprávněného provozování živnosti tesařské F. B. na stavbě F. K., a odsouzen k pokutě 200 Kč, po případě k vězení 20dennímu.
Nař. rozhodnutím z 10. listopadu 1922 nebylo odvolání vyhověno, poněvadž skutková podstata přestupku st-li za vinu kladeného konaným šetřením jest prokázána. Ve stížnosti do tohoto rozhodnutí na nss podané namítá st-l, že — — mu nebyly sděleny výsledky šetření, že nebyl o nich slyšen, nebyla mu dána možnost, aby k nim zaujal stanovisko, a dovozuje, že úřad nesmí opříti své rozhodnutí o taková skutková zjištění nebo průvody, o nichž nebyla straně poskytnuta možnost se vyjádřiti. Výtku tu neshledal soud důvodnou. Podle právních předpisů, upravujících policejní řízení trestní, má býti obviněný vyslechnut o trestním činu jemu za vinu kladeném, úřadu však není uložena povinnost, aby před vydáním trestního nálezu, resp. rozhodnutí o podaném rekursu proti nálezu prvé instance oznamoval obviněnému, resp. rekurentovi výsledky šetření a poskytoval mu možnost o nich se vyjádřiti a k nim zaujmouti stanovisko. Takovou povinnost nelze dovoditi ani ze všeobecných zásad ovládajících řízení administrativní.
St-l dále vytýká, že neví, co bylo v řízení správním vyšetřeno a že mu byla vzata možnost účinně uplatňovati procesní práva. Námitku tuto uznal soud důvodnou.
Nař. rozhodnutí uvedlo sice čin, kterým uznává st-le vinným, neuvedlo však skutečnosti, které považuje za prokázány a na jichž základě dospělo ke skutkovému závěru shora uvedenému; odvolání se na provedené šetření nestačí, není-li vytknuto, které skutečnosti a na jakém základě pokládá úřad za prokázány; rozhodnutí musí také obsahovati výrok o tom, proč nebyli vyslechnuti jednotliví svědci st-lem vedení a nebyly provedeny důkazy st-lem nabízené, resp. považoval-li úřad výslech těchto svědků a provedení nabídnutých důkazů za zbytečné a z jakých důvodů.
Nař. rozhodnutí jest tedy stíženo vadami, které st-li znemožňují právní obranu a soudu odnímají možnost je přezkoumati.
Bylo proto nutno zrušiti je dle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 3670. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1396-1397.