č. 9750.

Řízení správní: Zákonitost rozhodnutí úřadu správního po stránce formální jest posuzovati podle norem upravujících řízení správní, platných v době doručení onoho rozhodnutí.
(Nález ze dne 14. března 1932 č. 7675/30.)
Věc: Václav P. v Praze proti ministerstvu obchodu o instanční pořad a proti zemskému úřadu v Praze o koncesi hostinskou a výčepnickou.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem magistrátu hlavního města Prahy z 26. července 1928 byla st-li udělena koncese hostinská a výčepnická pro novostavbu Lidového domu projektovanou na pare. č. kat. ...
K odvolání měšťanského společenstva hostinských a výčepníků v Praze zrušila býv. zsp v Praze rozhodnutím z 22. listopadu 1928 výměr prvé stolice a odepřela st-li žádanou koncesi. Nař. rozhodnutím z 26. října 1929 zrušilo min. obch. z podnětu dalšího odvolání st-lova na základě ustanovení § 146 odst. 4 živn. ř. a § 81 vl. nař. čís. 8/28 v odpor vzatý výnos zsp-é, pokud v něm bylo st-li dáno poučení, že má právo odvolati se k min. obch. a nařídilo zemskému úřadu, aby vydal a st-li doručil nové rozhodnutí s poučením, že rozhodnutí to jest konečné. Min. odůvodnilo své rozhodnutí tím, že výnos zsp-é byl st-li doručen dne 29. srpna 1929, tedy po dni, kdy nabyl účinnosti zák. č. 125/27, takže není podle jeho článku 8 odst. 2 a 4 další opravný prostředek přípustný.
Následkem toho rozhodl zemský úřad v Praze nař. výnosem ze 7. listopadu 1929, jenž je stížností rovněž v odpor brán, znovu o odvolání měšťanského společenstva hostinských v Praze, zrušil shora uvedený výměr prvé stolice a odepřel st-li žádanou koncesi pro nedostatek místní potřeby. Rozhodnutí toto bylo podle čl. 8 zák. č. 125/27 prohlášeno za konečné.
Proti rozhodnutí min. obch. namítá stížnost, že tento úřad nevzal v úvahu, že se rozhodnutí zsp-é stalo dne 22. listopadu 1928, tedy přede dnem, kdy cit. zákon a vl. nař. čís. 8/28 nabyly účinností. V takových případech dlužno podle tvrzení stížnosti říditi se ustanovením čl. 8 odst. 4 zák. č. 125/27, kdež je předepsáno, že o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným před dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, pokud jsou přípustný podle předpisů dosud platných, dlužno rozhodnouti i tehdy, když podle tohoto zákona opravný prostředek již přípustný nebyl.
Podle všeobecných zásad řízení správního je rozhodnutí úřadu, které obsahem svým působí na práva strany, vydáno, pokud ve správních předpisech
Bohuslav, Nálezy správní 14 25 — č. 9751 —
386
není ustanoveno jinak, teprve doručením písemného jeho vyhotovení a nikoli již dnem, kterým je datováno, neboť doručení jest součástkou aktu správního. Tato zásada byla pojata do § 72 odst. 2 vl. nař. č. 8/28. Zákonnost rozhodnutí úřadu správního po stránce formální jest posuzovati podle norem upravujících řízení správní, které platily v době jeho vydání, t. j. v den jeho doručení. S touto zásadou je ve shodě i ustanovení § 133 vl. nař. č. 8/28, jehož se stížnost dovolává. Podle něho o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným před 1. červencem 1928, kdy měl nabýti v celém úezmí republiky účinnosti zákon č. 125/27, jejíž počátek byl však v zemi České a Moravsko-slezské odsunut zákonem č. 98/28 ke dni 1. prosince 1928, dlužno rozhodnouti, pokud jsou opravné prostředky přípustný, podle předpisů dosud platných i tehdy, když by podle čl. 8 cit. zák. nebo podle tohoto nařízení opravný prostředek již přípustný nebyl.
Rozhodnutí býv. zsp-é z 22. listopadu 1928 bylo st-li doručeno dne 29. srpna 1929. V té době platil zák. č. 125/27, podle jehož čl. 8 odst. 2 z rozhodnutí zemského úřadu jako odvolacího není další odvolání přípustno. Za platnosti tohoto zákona nebylo min. obch. kompetentní, aby rozhodovalo o opravném prostředku proti rozhodnutí zemského úřadu jako odvolacího. Ježto však toto rozhodnutí obsahovalo poučení o opravných prostředcích, které v den doručení nebylo správné, bylo rozhodnutí to ztíženo podstatnou vadou řízení, neboť odporuje zásadám řízení správního, když úřad nesprávným poučením uvádí stranu v omyl a tím zhoršuje její procesní posici. K této podstatné vadě má však odvolací instance přihlédnouti z povinnosti úřední. To také min. obch. učinilo, když zrušilo rozhodnutí opatřené nesprávným poučením a nařídilo, aby bylo straně doručeno nové rozhodnutí opatřené správným poučením o opravných prostředcích.
Je tedy stížnost, pokud směřuje proti cit. rozhodnutí min. obch., bezdůvodná.
Rozhodnutím zem. úřadu ze 7. listopadu 1929 byla v pořadí instančním zamítnuta žádost st-lova za udělení koncese hostinské a výčepnické pro nedostatek místní potřeby. Že takovýto nedostatek je sám o sobě dostatečným důvodem pro odepření koncese podle § 16 živn. ř., jest se zřetelem k ustanovení § 18 tohoto zákona zcela nepochybno a stížnost to ani nepopírá.

Citace:

č. 9750. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 581-582.