Čís. 14075.

Podle § 5 odst. 2 zákona čís. 240/24 Sb. z. a n. nelze vésti exekuci jen pro pohledávky, které vznikly před účinnosti zákona o příročí a v konkursu by náležely do 3. třídy. Příročí nestíhá pohledávku, pro niž přísluší věřiteli právo na oddělené uspokojení.
(Rozh. ze dne 4. ledna 1935, R I 1596/34.) Návrh na povolení exekuce vnucenou dražbou nemovitosti prvý soud zamítl s poukazem na § 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 zák. čís. 240/24 sb. z. a n., poněvadž bylo nařízením ministerstva financí povoleno povinné straně příročí až do konce roku 1934. Rekursní soud k rekursu vymáhající strany navrhovanou exekuci povolil. Důvody: Z § 5 odst. 2 zákona čís. 240/24 vyplývá, že za příročí pro staré pohledávky, pokud příročím jsou postiženy, nelze vésti exekuce. Pojem starých pohledávek, které příročím jsou postiženy, plyne z § 4 zákona. Podle něho stíhá příročí jen pohledávky, které vznikly před jeho účinností a v konkursu by náležely do 3. třídy. O takové pohledávky však v souzeném případě nejde. Z výpisu z hlavních knih bankovních jest patrno, že šlo v daném případě o půlletní úhrnkové částky s úroky, týkající se zápůjčky, jež vázne na nemovitosti a jest knihovně zajištěna. Předložený výpis tvoří podle císařského rozhodnutí ze dne 4. srpna 1864 čís. 99 ř. z. podle § 64 odst. 1 a 3 stanov bankovních a čl. IV. úvoz. zák. k ex. ř. právoplatný exekuční titul a, poněvadž pro pohledávku vymáhající strany jest vloženo zástavní právo, přísluší jí právo na oddělené uspokojení, které podle § 12 konk. ř. uvalením konkursu není dotčeno a proto nepatří ani do 3. třídy konkursních věřitelů.
Nejvyšší soud dovolacímu rekursu nevyhověl.
Důvody:
Stěžovatelka se poukazuje na správné odůvodnění napadeného usnesení. I kdyby bylo lze přisvědčiti jejímu právnímu názoru, že ustanovení § 5 odst. 2 zák. čís. 240/24 sb. z. a n., že »již povolené exekuce se nevykonávají«, není nijak obmezeno co do druhu pohledávek, nešlo tu o exekuci již povolenou.

Citace:

č. 14075. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 33-34.