NPD documents search: České právo, 17 (1935) - Kolektivní ručení dle čl. V. osnovy zákona

Kolektivní ručení dle čl. V. osnovy zákona
o kaucích, depositech, ručeních a zastupování veřejných notářů bylo předmě- tem porady v ministerstvu spravedlnosti dne 15. dubna t. r., kteráž byla pokračováním porady z 8. dubna t. r. (v. referát na str. 31 v dubnovém čísle). Za stav notářský zúčastnili se tohoto jednání toliko členové zvolené komise, totiž pres. Dr. Čulík, vicepres. Dr. Ponec, Dr. Fiedler, Macas a Dr. F. Janatka. Především bylo jednáno se zástupci ministerstva financí o osvobození depositiních knih, zápisů do nich činěných a stvrzenek z nich vydávaných od kolků i poplatků, o osvobození záručního fondu od daní, poplatků i poplatkového ekvivalentu, o uznání příspěvků zaplacených do záručního fondu za srážkové položky při všeobecné dani výdělkové a o spolupůsobení finančních úřadů oznamováním potřebných berních dat. Positivního vyřešení těchto otázek však dosud docíleno nebylo, poněvadž referenti neměli příslušného zmocnění.
Po prohlášení vicepres. Dr. Ponce o jednomyslném usnesení delegátů všech komor a notářských spolků, učiněném na schůzi dne 7. dubna t. r., byl položen za základ jednání o kolektivním ručení elaborát pres. Dr. Čulíka, jenž po podrobném rozboru byl ovšem značně upraven, pozměněn a doplněn mnohými ustanoveními, převzatými z ministerské osnovy. Po skončení debaty byl k žádosti našich zástupců ihned vyhotoven a rozdán hrubý nástin přijatých zásad, z něhož vyjímáme:
Záruční fond nebude toliko jeden, ústřední pro celou republiku, jak původně bylo ministerstvem spravedlnosti požadováno, nýbrž budou záruční fondy regionální, a to jeden vždy pro všecky notáře, ustanovené v obvodu téhož vrchního soudu.
Objektivní rozsah ručení ponechán v dříve přijatém znění,
totiž zajištění náhrady škody, způsobené při správě deposit
trestným činem veřejného notáře.
Záruční fondy jsou právnickými osobami a spravují je spravili výbory, volené na dobu tří let delegáty komor obvodu příslušného vrchního soudu. Každé komoře přísluší tolik delegátů, kolik krajských soudů je v jejím obvodu. Správní výbory jsou pětičlenné, mohou se však samy rozšířiti kooptací v sedmičlenné. Jednací řád, jednotný pro všecky správní výbory, si tyto stanoví samy; podléhá schválení ministra spravedlnosti, jemuž přísluší i vydati tento jednací řád autoritativně, kdyby správní výbory samy jednací řád nepředložily nebo kdyby řád jimi vypracovaný nebyl schválen. Příspěvky clo společného záručního fondu musí býti stanoveny v takové výši, aby do doby pěti let činil záruční fond tolik, kolik činí jedna pětina kaucí všech notářů, k fondu tornu příslušejících. Klíč pro určení výše příspěvků členů komory stanoví ministr spravedlnosti po slyšení správních výborů záručních fondů. Výkazy nedoplatků na příspěvcích členů komor vystavené správním výborem a co do vykonatelnosti potvrzené předsedou správního výboru jsou vykonatelný soudní exekucí.
Jakmile notář pro podezření, že se při správě deposit dopustil trestného činu, bude prozatímně suspendován, bude náměstek jemu ustanovený povinen, odváděti celý čistý výnos notářství záručnímu fondu. Totéž platí, bude-li takový notář definitivně suspendován. Konkurs na místo takto uprázdněné může býti vypsán podle rozhodnutí ministerstva spravedlnosti po slyšení správního výboru s podmínkou, že nově jmenovaný notář bude přispívati do záručního fondu poměrnou částkou čistého výtěžku, v konkursu ustanovenou.
Nárok na náhradu ze záručního fondu mají ti, kdo mají nárok na vydání deposita a nedosáhli jeho uspokojení ze jmění veřejného notáře a z jeho kauce ani po zakročení komorního výboru. Nároku na náhradu nemá ten, kdo svěřiv veřejnému notáři depositum nebo nakládání s ním, hrubou nedbalostí umožnil škodu z neoprávněného nakládání veřejného notáře depositem, zvláště jestliže svěřil veřejnému notáři depositum, aniž od něho si vyžádal úřední stvrzenku, předepsanou vládním nařízením, nebo jde-li o trestné činy veřejného notáře, jichž předmětem jsou takové hodnoty, které mu strana svěřila, aby unikla svým právním závazkům, které má, ať podle veřejného ať podle soukromého práva. O žádosti za náhradu ze záručního fondu rozhoduje správní výbor. Jestliže správní výbor nároku na náhradu neuzná, odkáže stranu na pořad práva. Nárok na náhradu pomíjí, nebyl-li uplatněn v době pěti let. Jinak platí obdobně ustanovení obč. zákona o promlčení.
Správní výbor uloží veřejnému notáři, aby nahradil záručnímu fondu částku za něho zaplacenou. Usnesení o tom je vykonatelné soudní exekucí. Osoby podpůrně ručící za notáře jsou v mezích tohoto ustanovení povinny nahraditi záručnímu fondu to, co bylo za veřejného notáře oprávněným zaplaceno ze záručního fondu. O tom, kdy je záruční fond oprávněn odporovati právním jednáním, která se týkají jmění veřejného notáře povinného náhradou a osob za něho ručících, platí ustanovení odpůrcího řádu, vydaného zákonem ze dne 27. března 1931 č. 64 Sb. z. a n.
Správní výbor jest oprávněn uzavříti za záruční fond pojišťovací smlouvu proti škodám, způsobeným trestnými činy notářů. Smlouva ta musí býti schválena ministrem spravedlnosti. Pojistné premie rozvrhne správní výbor podle zásad, které budou stanoveny podle obdobného klíče jako příspěvky do záručního fondu.
Každý notář je povinen platiti příspěvky do záručního fondu až do 1/5 své notářské kauce. K dalším příspěvkům je nucen toliko v případě, že by jmění záručního fondu nestačilo k úhradě nastalých škod. Jakmile záruční fond přírůstky a pod. vzroste na 1/4 kaucí všech notářů jeho obvodu, započne z přebytků vraceti příspěvky oněm, kteří zaplatili příspěvky nad 1/5 své kauce; po uspokojení těchto nároků budou pak vraceny zaplacené příspěvky notářům resignovavším a dědicům notářů zemřelých, a to podle pořadí, kdy který notář přestal býti notářem. Jestliže bude záruční fond i po splnění těchto závazků převyšovati jednu čtvrtinu všech notářských záruk, může správní výbor upotřebili přebytků pro podporu bývalých notářů a kandidátů notářství, nemajetných a výdělku neschopných, a vdov a sirotků po notářích a kandidátech notářství.
Na žádost záručního fondu může ministr spravedlnosti uložiti jinému záručnímu fondu, aby v případě potřeby poskytl žádajícímu záručnímu fondu zápůjčku, při čemž zároveň stanoví podmínky její splatnosti a jejího zúročení.
Vedle propilování načrtnutých zásad zbývá ještě vyhotoviti vládní nařízení o vedení depositních knih a revisích, jakož i jednací řád pro správní výbory záručních fondů. Zástupci notářů připraví v těchto směrech své návrhy a předloží je ministerstvu spravedlnosti.
Dr. T. J.

Citace:

Kolektivní ručení dle čl. V. osnovy zákona. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1935, svazek/ročník 17, číslo/sešit 5, s. 45-46.