Authors:
= Váž. civ., 16 (1934), sv. 1
PDF

Čís. 13251.


Žaloba o uznání (nemanželského) otcovství.
Zástupce chudých, zřízený ve sporu žalujícímu dítěti, není oprávněn projeviti jménem žalujícího dítěte nebo poručníka nesouhlas s odebráním krve dítěte, nýbrž může tak učiniti jen poručník sám.
Nestačí všeobecné prohlášení poručníka, že nesouhlasí s důkazem zkouškou krve, nýbrž jest nutné jeho prohlášení, zda souhlasí či nesouhlasí s odebráním krve žalujícímu dítěti ku provedení tohoto důkazu. Není třeba schválení poručníkova souhlasu nebo nesouhlasu poručenským soudem, jest však nutné, by byly zjištěny i důvody poručníkova nesouhlasu.
(Rozh. ze dne 3. února 1934, Rv I 1153/32.)
Žalobě o uznání nemanželského otcovství a o placení výživného bylo oběma nižšími soudy vyhověno.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc odvolacímu soudu, by o ní znovu jednal a rozhodl. Důvody:
Vadnost odvolacího řízení (čís. 2 § 503 c. ř. s.) spatřuje žalovaný v tom, že nebyl proveden znalecký důkaz zkouškou krve, a právem vytýká, že zástupce chudých pro žalující stranu ve sporu ustanovený nebyl oprávněn projevili jménem žalujícího dítěte nebo poručníka nesouhlas s odebráním krve dítěti, nýbrž že tak mohl učiniti jen poručník sám. Zástupce chudých ustanovený žalujícímu dítěti pro řízení na soudě prvé prvé stolice podle prvého odstavce čís. 4 § 64 c. ř. s. má takové postavení ve sporu jako zmocněnec, kterému byla udělena procesní plná moc podle § 31 c. ř. s. a § 133 druhý odstavec j. ř., a může za žalující stranu činiti prohlášení, týkající se procesních úkonů (§ 34 c. ř. s.). Avšak souhlas žalující strany k odebrání krve, který jest nezbytnou podmínkou pro provedení znaleckého důkazu zkouškou krve, nespadá do jeho působnosti vytčené ustanoveními §§ 31 čís. 1, 34 c. ř. s., ježto souhlas nebo nesouhlas ten znamená schválení nebo odmítnutí použití těla žalujícího dítěte k lékařské zkoušce jeho krve a péče o tělo a zdraví poručence jest svěřena podle § 188 obč. zák. jen jeho poručníku. Nestačí ovšem všeobecné prohlášení poručníka, že nesouhlasí s důkazem zkouškou krve, nýbrž jest nutné jeho prohlášení, zda souhlasí či nesouhlasí s odebráním krve žalujícímu dítěti ku provedení tohoto znaleckého důkazu. Schválení poručníkova souhlasu či nesouhlasu s odebráním krve žalujícímu dítěti poručenským soudem není třeba, ježto nejde o důležitou nebo pochybnou věc (§ 216, 233 obč. zák., § 4 c. ř. s.), zejména má-li žalující strana jiný důkaz pro žalobní tvrzení. Bude však nutno, by byly zjištěny i důvody případného poručníkova nesouhlasu, by soud mohl dostáti své povinnosti podle § 272 c. ř. s. a důvody ty hodnotiti, což odvolací soud neučinil.
Citace:
Čís. 13251. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 162-163.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).