Č. 5115.


Policie zbrojní: Lze zabaviti zbraně v zastavárně zastavené?
(Nález ze dne 12. listopadu 1925 č. 21691.)
Věc: Alois L. v K. proti ministerstvu vnitra o vrácení zabavených zbraní.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud odeořelo vrácení zabaveného browningu prý st-li náležejícího, zrušuje se pro vady řízení; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V cestě instanční byla žádost st-lova, aby mu byly vydány zbraně a sice dva revolvery a jeden browning, které při pátrání po zbraních dne 3. prosince 1919 v zastáváme Anny W. k rozkazu osp-é v K. byly zabaveny, zamítnuta a sice z důvodu, že revolvery byly rozsudkem okr. soudu v K. z 3. února 1920 prohlášeny za propadlé.
Stížnost napadá toto rozhodnutí pro nezákonnost a vady řízení, dovolává se povolení k nošení zbraně, které osp v K. st-li 3. července 1919 udělila a které ho opravňovalo, aby zbraně držel a také u někoho jiného uložil a dovozuje z toho, že osp, nalezši v zastáváme zbraně, o kterých seznala, že nejsou vlastnictvím majitele nebo správce zastavárny, nesměla je zabaviti, aniž se přesvědčila, nemá-li vlastník zbrojního pasu. Rozsudek okr. soudu netýká se věci st-le, nemůže se proto nař. rozhodnutí o něj opříti.
Ze spisů jde, že 17. listopadu 1919 zastavil posluha v zastáváme Anně W. v K. tři revolvery — o nichž tvrdí st-l, že byly jeho vlastnictvím a že jeden revolver byl browning. Z výpovědi policejního strážmistra Antonína H. a Alfreda W. jde, že Ant. H. po vydání zákazu o držení zbraní na rozkaz osp-é v uvedené zastáváme zabavil jeden browning pro policii — ponechav tam více revolverů jiného aiuhu. Dne 5. prosince 1919 zabavil k rozkazu téže osp-é nadstrážník F. v téže zastáváme pět revolverů, mezi těmito dva zastavené 17. listopadu 1919.
Rozsudkem okr. soudu v K. z 3. února 1920 byl správce zastavárny uznán vinným, že v prosinci 1919 proti zákazu z 18. března 1919 měl zapovězené zbraně — pět revolverů a tašku na revolver — v držení, odsouzen pro přestupek § 32 zbroj. pat. k trestu a zároveň prohlášeno zabavených pět revolverů a taška za propadlé.
Nss shledal stížnost — pokud jde o dva revolvery — neodůvodněnou, neboť zabavení těchto zbraní v jmenované zastáváme vedlo k soudnímu odsouzení správce zastavárny a k prohlášení zbraní za propadlé, toto opatření mohlo tudíž býti změněno jen postupem stolic soudních — příslušnost správních úřadů byla vyloučena, jakmile trestní soudce ve věci rozhodl.
Nař. rozhodnutí v podstatě vyslovující jen nepříslušnost úřadů správních k opatření o uvedených zbraních, nelze proto uznati nezákonným. Z uvedeného děje a z udání st-le jde však dále, že mimo dva revolvery st-li náležející, které byly předmětem trestního řízení, st-l měl, jak tvrdí, v zastáváme ještě browning, který nebyl předmětem soudního nálezu. Není zjištěno, co se s tímto browningem stalo. Pakli tento browning byl k nařízení osp-é v zastáváme zabaven, nemůže se ohledně něho nař. rozhodnutí dovolati soudního rozsudku, úřad jest spíše povinen, aby věc sám vyšetřil a skutkovou podstatu zjistil a aby na tomto základu pak rozhodl o vrácení této zbraně. Poněvadž se tak nestalo, jeví se řízení nedostatečným, bylo proto v tomto směru nař. rozhodnutí zrušiti dle § 6 odst. 2 zák. o ss.
Citace:
Č. 11202. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 821-823.