Doc. Dr. Jarmila Veselá: Lhůty v trestním řízení.

Knihovna Sborníku věd právních a státních, nová řada č. 16. (Buršík a Kohout), Praha 1933, str. 207, cena neudána. — Jedinečně důkladná tato monografie o problému, který se zdá býti na první pohled bez obtíží alespoň teoretického rázu, je především důkazem, kolik sporných otázek v sobě skrývá i materie zdánlivě průzračná. V rámci široce založené osnovy, rozvržené na devět obšírných kapitol, nachází autorka dostatek příležitosti, aby se vypořádala « otázkami, jež se jí naskýtají při rozboru daného tématu. Své vývody bohatě interpoluje citací příslušné literatury i judikátů nejv. soudu, nevyhýbajíc se nikde kritickému postoji k nim. Tak hned v první kapitole, jednající o pojmu lhůt, snáší bohatý výběr definicí nejrůznějších autorů, uzavírajíc definicí vlastní, když před tím exkursem vyřídila otázku významu času pro procesní činnost. Provádějíc pak třídění lhůt s různých hledisk, dotýká se problému lhůt peremptorních a preklusivních, jakož i lhůt hmotněprávních a procesních. Abychom, jak informativní povaha této recense přikazuje, podali stručný pohled na celek díla, uvádíme, že v dalších jeho kapitolách pojednává autorka o významu a účelu lhůt, o délce, o jejich počátku, konci a počítání, o prodloužení a zkrácení jich, o tom, kdy považovati je lhůtu za dodrženou, o následcích jejího nedodržení a o navrácení v předešlý stav. Otázka lhůt prodloužených v technickém slova smyslu, na rozdíl od jejich prodloužení faktického, kteréžto detailní rozlišování si lze dovoliti snad jen ve vyčerpávající monografii, problém zavinění soudu při posuzování, zda lhůta byla dodržena, výklad pojmu »neodvratné okolnosti« jako podmínky navrácení v předešlý stav, jsou pouhým nástinem bohaté problematiky díla. V samostatných odstavcích, odůvodněných snahou po přehlednosti spisu, probírá Veselá na konci každé kapitoly příslušnou otázku s hlediska slovenského trestního řádu a se zřetelem k osnově trestního řádu československého.
V závěru práce, věnovaném úvahám de lege ferrenda, dochází autorka k pozoruhodným konklusím. Otázku úpravy délky lhůt vidí správně v kompromisu mezi zásadou rychlosti řízení a zásadou materiální pravdy. Systém lhůt, roztříštěný po spoustě trestně-procesních předpisů, touto prací pečlivě podaný, skýtá teprve jasný přehled po nejednotnosti hledisk, s nichž ony lhůty jak co do svého trvání, tak co do účinků byly zaváděny. Celý spis je takto přesvědčivým odůvodněním závěrečného autorčina volání, aby lex ferrenda zachovala úměrnost mezi lhůtou a závažností procesního úkonu, jenž právě lhůtou je vázán. Dnešní praksi odpozorovaný poznatek vede autorku k prohlášení, že jakkoli dokonalý systém lhůt bude pramalé praktické ceny, budou-li, jako dnes, i dále přetíženými soudy procesy do nekonečna protahovány.
Kert.

Citace:

Redakční rada. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1935, svazek/ročník 16, číslo/sešit 8-9, s. 389-389.