Čís. 14196.

Pro rozdělení výtěžku za svršky, jež jsou vesměs zatíženy týmž přednostním zástavním právem, jinak však jsou zabaveny pro různé věřitele, a jež byly zároveň prodány, neplatí sice ustanovení § 222 ex. ř., než přes to je výtěžek dosažený za všechny svršky rozděliti na podstaty, sestávající z výtěžků za svršky, zabavené pro jednotlivé věřitele a přikázati pohledávky zajištěné na všech svršcích z úhrnného výtěžku a pohledávky věřitelů zajištěných jen na jednotlivých podstatách ze zbytků popadajících na jednotlivé podstaty.
Rozh. ze dne 23. února 1935, R I 1558/34.) Prvý soud přikázal z hrubého výtěžku 2506 Kč 50 h docíleného exekučním prodejem svršků zabavených berním úřadem v J. H. a prodejem ostatních zabavených svršků po srážce nákladů odhadu a dražby 128 Kč 50 h a přednostních pohledávek 1233 Kč 20 h a 40 Kč jakožto zbytek 1104 Kč 80 h uvedenému bernímu úřadu k hotovému zaplacení. Rekursní soud k stížnosti zástavní věřitelky vyšlé na prázdno, změnil napadené usnesení potud, že bernímu úřadu v zast. československého státu přikázal 680 Kč 90 h, a zbytek 423 Kč 90 h rekurentce. Důvody: Výtěžek za předměty prodané obnášel 2506 Kč 50 h. Od téhož dlužno odečísti jednak částky shora uvedené, a sice nájemné 1233 Kč 20 h, dále útraty 128 Kč 50 h a 40 Kč, tedy v celku částku 1401 Kč 70 h, takže k rozdělení zbývá částka 1104 Kč 80 h. Berní úřad žádal uspokojení z výtěžku jednotlivých proň zabavených předmětů, z nichž byly prodány pouze některé, za něž výtěžek činí 1230 Kč. Výtěžek za ostatní prodané movitosti činil 1276 Kč 50 h, úhrnem 2506 Kč 50 h. Prvý soudce neprávem přisoudil celý zbytek bernímu úřadu, neboť týž měl nárok na uspokojení pouze z výtěžku proň zabavených a prodaných předmětů per 1230 Kč po odrážce poměrně na tento obnos připadající částky z celkového obnosu 1401 Kč 70 h shora uvedeného v částce 688 Kč ze zbytku 542 Kč. Výtěžek za ostatní prodané předměty obnášel 1276 Kč 50 h. Podíl z tohoto výtěžku na zaplacenou částku per 1401; Kč 70 h připadající obnáší 713 Kč 70 h, zbývá 562 Kč 80 h. Z toho připadla stěžovatelce jen částka žádaná v rekursu 423 Kč 90 h, a bernímu úřadu dostalo se celého zbytku nejvyššího podání 680 Kč 90 h.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu československého státu.
Důvody:
Rekursní soud přikázal celý čistý výtěžek docílený za svršky v zájemním protokole pod pol. 9, 20, 21, 22 a 36 sepsané, kteréž jedině z prodaných svršků byly zabaveny berní exekucí, eráru, a čistý výtěžek za ostatní prodané v berní exekuci nezabavené svršky přikázal rekurentce. Spornou může se jeviti jen otázka, zda rekursní soud právem odpočetl od hrubého výtěžku docíleného za svršky zabavené berním úřadem a prodané s ostatními, poměrnou část nákladů na dražbu a poměrnou část nájemného, které bylo majitelkou domu přihlášeno v přednostním pořadí, a proti jehož přednosti nebyl podán žádný odpor. Tuto otázku rekursní soud zodpověděl právem kladně. Z § 286 odstavec 4 ex. ř. je sice zjevno, že pro rozdělení výtěžku docíleného za svršky, jež jsou všechny zatíženy týmž přednostním zástavním právem, jinak však jsou ještě zabaveny pro různé věřitele, a jež byly současně prodány, neplatí ustanovení § 222 ex. ř., ale je přes to možno a jedině vhodno výtěžek docílený za všechny svršky rozděliti na podstaty, sestávající z výtěžků za svršky zabavené pro jednotlivé věřitele a přikázati pohledávky zajištěné na všech svršcích z celého výtěžku docíleného za všechny prodané svršky, a pohledávky věřitelů zajištěných jen na jednotlivých podstatách pak přikázati ze zbytků připadajících na jednotlivé podstaty.

Citace:

č. 14196. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 196-197.