Čís. 1780.
Ustanovení § 1116 a) obč. zák. a zákona o ochraně nájemců jsou též na prospěch odkazovníků, kteří se přihlásili podle § 726 obč. zák. k dědictví po nájemci. Úmluvy, jíž se nájemník zavázal, z bytu se vystěhovati, nelze za platnosti zákona o ochraně nájemníků proti němu uplatniti.
(Rozh. ze dne 29. července 1922, Rv I 807/22.) Žalovanou obmyslil zůstavitel odkazem a, ježto se k pozůstalosti nepřihlásil nikdo z dědiců, podala dědickou přihlášku dle § 726 obč. zák., již pozůstalostní soud na soud přijal. Žalobě o vyklizení bytu původně zůstavitelem a nyní žalovanou obývaného procesní soud prvé stolice vyhověl, zjistiv v odporu se spisy, že byla pozůstalost odevzdána žalované iure crediti. Odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Když soud pozůstalostní dědickou přihlášku žalované strany, podle § 121, odstavec druhý nesp. říz. a § 756 obč. zák. přijal na soud, stalo se tak s účinky § 799 a násl. obč. zák. a žalovaná musí býti považována za dědičku. Spornému soudci nepřísluší, aby zkoumal správnost usnesení pozůstalostního soudce, která jen pořadem příslušných stolic mohou býti změněna, sporný soudce byl povinen považovati žalovanou za dědičku, poněvadž její přihláška dědická byla na soud přijata. Pak ale dlužno uznati, že soud prvé stolice věc po právní stránce nesprávně posoudil. Podle § 1116 a) obč. zák. smrtí jedné ze smluvních stran nájemní smlouva se neruší. Opírá-li žalující strana žalobní nárok o to, že s ní žalovaná ani po smrti zůstavitele neuzavřela žádné smlouvy nájemní ohledně bytu, o který jde, opírá jej o základ vratký, neboť žalovaná dle § 1116 a) obč. zák. musí býti považována za nájemkyni. Opírá-li žalující strana žalobní nárok o to, že se žalovaná zavázala, že se vystěhuje do únorového období 1922, opírá jej o úmluvu §em 7 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 275 sb. z. a n. nedovolenou. Za tohoto stavu věci okolnost, že byla přijata činže za období listopadové 1921, tedy po smrti zůstavitelově, je podstatně závaznou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud posoudil věc po právní stránce správně a poukazuje se proto na jeho vývody, k nimž se vzhledem k obsahu dovolacího spisu jen ještě podotýká toto: Neprávem upírá dovolání žalované jako odkazovnici, jež přihlásila se dle § 726 obč. zák. a dle § 121 nesp. říz. k pozůstalosti, právní postavení dědičky. Uvádí-li § 726 obč. zák., že v případě tam uvedeném »považují se« odkazovníci na dědice, vyslovuje tím jasně, že odkazovníkům příslušejí práva a povinnosti dědiců. Kdyby byl zákonodárce chtěl činiti rozdíl mezi právy a povinnostmi těchto odkazovníků a mezi právy a povinnostmi dědiců v technickém slova smyslu, byl by zajisté znění zákona podle toho upravil. Nemůže tedy býti důvodné pochybnosti, že ustanovení § 1116 a) obč. zák. platí též pro odkazovníky, jež dle § 726 obč. zák. považovati jest za dědice; ostatně nelze nahlédnouti, proč by se výhod § 1116 a) obč. zák. nemohli dovolávati též odkazovníci, vždyť dle § 653 obč. zák. mohou býti předmětem odkazu nejen věci, nýbrž i práva, tudíž i práva ze smlouvy pachtovní nebo nájemní. Za tohoto stavu věci jest tedy žalovanou považovati za nájemkyni; jako taková jest pak ovšem účastna ochrany, již platné zákony nájemníkům poskytují. Dovolatel má za to, že není správným názor odvolacího soudu, že úmluva mezi žalobcem a žalovanou, že se tato v únorovém terminu 1922 z bytu vystěhuje, jest podle § 7 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 275 sb. z. a n. neplatná. Podle tohoto ustanovení nemůže účinnost předchozích ustanovení (t. j. §§ 1—6 cit. zákona) býti vyloučena neb obmezena smlouvou stran. Dovolání jest zajisté dáti za pravdu potud, že nájemník může sám dáti z bytu kdykoliv výpověď, že strany mohou nájemní poměr vzájemnou dohodou kdykoliv a jakkoliv zrušiti; proti vůli nájemníka, ochrany požívajícího, nelze však nájemní poměr zrušiti, leč v případech, v zákoně uvedených, se svolením soudu, třeba nájemník dříve jinak se byl zavázal. Ostatně nemohla by býti dotyčná úmluva pro žalovanou závaznou ani z toho důvodu, že tehdy, když učinila ono prohlášení, nebyla ještě dědičkou a nebyla tedy v této době ještě oprávněna, vypověděti nájemní smlouvu nebo učiniti podobné prohlášení.