NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 3713.

Návrh na udělení lhůty k provedení důkazu (§ 279 c. ř. s.) lze
podati i po průvodním usnesení.
(Rozh. ze dne 15. dubna 1924, R I 272/24.)
Soud prvé stolice odmítl návrh žalobkyně na udělení lhůty
po rozumu §u 279 c. ř. s., protože měl býti podán před průvodním usnesením. Rekursní soud zrušil toto usnesení a uložil prvému soudu,
by jednal po zákonu a rozhodl o onom návrhu. Důvody: Praví-li
se v §u 279 c. ř. s., že soud určí k návrhu v průvodním usnesení lhůtu
k důkazu, jest to jen myšleno na pravidelný případ, není však vyloučeno, by takový návrh nebyl podán i po průvodním usnesení, ukáže-li se toho potřeba. Tomu nasvědčuje i § 335 c. ř. s., pojednávající o svědeckém důkazu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rozhodnutí rekursního soudu jest správné. Překážky, které mohou brániti provedení připuštěného důkazu, mohly zde býti již za jednání před průvodním usnesením, pak rozhodoval o návrhu dle §u 279 c. ř. s. senát neb samosoudce v usnesení průvodním, aneb mohly vzejíti až při pokusu o provedení důkazu, ať již při soudu procesním nebo dožádaném, pak lze návrh ten učiniti i mimo ústní jednání u soudu procesního, po případě podle §u 319 čís. 4 jedn. ř. i do soudního protokolu
(viz o tom Neumann, komentář k §u 279 c. ř. s.).

Citace:

č. 3827. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 236-237.