NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 1

Čís. 9600.

I pro přeměnu společnosti s r. o. v akciovou společnost jest obdobně použíti předpisu § 96 zákona o společnostech s r. o. v otázce vzdání se likvidace. V usnesení, že se zrušuje společnost s r. o. a přeměňuje v akciovou společnost, není ještě usnesení o zřeknutí se likvidace zanikající společnosti s r. o.
(Rozh. ze dne 1. února 1930, R I 12/30.)
Rejstříkový soud vrátil odpověď zakládané akciové společnosti k doplnění v tom směru, by bylo vykázáno usnesení zanikající společnosti s r. o. jakož i zakládané nové akc. společnosti o souhlasném zřeknutí se provedení likvidace zanikající společnosti s r. o. (§ 96 zák. čís. 58/1906 ř. z., pak zák. čís. sb. 151/1923, rozh. nejv. soudu 7810 sb. n. s., § 5 stanov výn. min. vnitra ze dne 11. března 1929, čís. 12316/1929-15). Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Podle § 5 stanov nové akciové společnosti jest účelem společnosti přeměna dosavadní společnosti s r. o. v akciovou společnost, tudíž převzetí veškerých aktiv a pasiv této společnosti. Jde tu tedy o fusi společnosti s r. o. s akciovou společností po rozumu § 96 zák. ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák. Usnesením o fusi společ. s r. o. s akciovou společností zrušuje se společnost s r. o. podle § 84 (3) cit. zák. a měla by následovati podle § 89 cit. zák. likvidace společnosti s r. o. Tato likvidace sice odpadá, když se podle § 96 cit. zák. obě strany vzdají likvidace. To musí býti osvědčeno rejstříkovému soudu, který by jinak musel trvati na provedení likvidace. Právem proto požaduje rejstříkový soud, by bylo vykázáno, že se obě společnosti zřekly provedení likvidace.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelé napadají usnesení rekursního soudu, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvé stolice v otázce zřeknutí se provedení likvidace zanikající společností s r. o., pro zřejmý rozpor se zákonem (§ 16 nesp. říz.); leč neprávem. Především budiž podotknuto, že jsou stěžovatelé na omylu, domnívajíce se, že jim bylo také uloženo, by vykázali usnesení o zřeknutí se provedení likvidace akciové společnosti I. Takový příkaz neobsahují napadená usnesení, nýbrž jde podle nich jen o zřeknutí se likvidace zanikající společnosti s r. o. Nejvyšší soud vyslovil a podrobně odůvodnil již ve svém rozhodnutí sb. n. s. čís. 7810 právní názor, že i pro přeměnu společnosti s r. o. v akciovou společnost jest obdobně použíti předpisu § 96 zák. o společnostech s r. o. v otázce vzdání se likvidace, a neshledává příčiny, by od tohoto názoru upustil. Ani obdobné použití předpisu čl. 247 obch. zák., na nějž ustanovení § 96 poukazuje, nemůže narážeti na nepřekonatelné obtíže, nemá-li nově zřízená akciová společnost jiné jmění, než jmění převzaté od zanikající společnosti s r. o. V usnesení, že se zrušuje společnost s r. o. a přeměňuje v akciovou společnost a že se převádí jmění společnosti s r. o. jakožto celek i s dluhy na akciovou společnost, není ještě obsaženo usnesení o zřeknutí se likvidace zanikající společnosti s r. o., neboť § 96 zák. o společnostech s r. o. vyžaduje kromě onoho usnesení také ještě, by se obě společnosti vzdaly provedení likvidace společnosti zanikající. Nelze proto mluviti o zřejmé nezákonitosti napadené části rozhodnutí rekursního soudu a, poněvadž tu ani jinak není předpokladů § 16 nesp. říz., musela se dovolací stížnost minouti s úspěchem.

Citace:

Čís. 9600. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 192-193.