Právní prakse, měsíčník československých právníků, 4 (1939-40). Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 304 s.
Authors:
= Právní prakse, 4 (1939-40)
PDF

Procesní legitimace separačního kurátora?


Věřitelka vymáhá žalobou u krajského soudu civilního v Praze č. j. Ck VI 131/38, proti neodevzdané pozůstalosti svoji pohledávku, jejímž věřitelům bylo povoleno oddělení pozůstalostního jmění od jmění dědice.
Nejvyšší soud rozhoduje o dovolání strany žalující, nařídil nyní, aby řízení bylo soudem I. stolice doplněno výslechem separačního kurátora pozůstalosti za přibrání obou stran z těchto důvodů:
»Podle spisu D V175/39 okresního soudu civilního pro vnitřní Prahu bylo povoleno oddělení pozůstalostního jmění (§ 812 o. z.). V takovém případě, bylo-li pozůstalostním soudem povoleno oddělení celé pozůstalosti od jmění dědicova a byl-li zřízen opatrovník této celé pozůstalosti je tento opatrovník povolán k tomu, aby zastupoval pozůstalost i v pasivních sporech pozůstalosti.
Budiž proto separační opatrovník vyslechnut o tom, zda vstupuje do sporu a zda jako zákonný zástupce žalované pozůstalosti dodatečně řádně schvaluje vedení rozepře.«
Stanovisko Nejvyššího soudu mění dosavadní konstantní praksi, dle které separační opatrovník byl oprávněn jen spravovati oddělenou pozůstalost, nikoliv však také ji zastupovati (viz na př. rozhodnutí č. 58 u § 812 Rouček-Sedláček, Komentář k zákoníku obč.).
Citace:
Procesní legitimace separačního kurátora?. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-40, svazek/ročník 4, s. 160-160.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).