Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, Právnická jednota v Praze (1924). Praha: , 544 s.
Authors:
= Právník, 63 (1924)
PDF

Zločin dvojnásobného manželství dle §u 206 tr. zák. není deliktem trvajícím, nýbrž okamžikovým; promlčení jeho počíná, tedy okamžikem formálního uzavření bigamického manželství.


Nejvyšší soud uznal jako soud zrušovací, po veřejném líčení o zmateční stížnosti obžalovaného Josefa B. do rozsudku krajského soudu v Č. Budějovicích ze dne 6. září 1921, č. j. Vr. 1210/21/17, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem dvojnásobného manželství dle § 206 tr. z., takto právem:
Zmateční stížnosti se vyhovuje, rozsudek jako zmatečný se zrušuje a obžalovaný Josef B. se sprošťuje dle § 259 č. 3 tr. ř. od obžaloby, že dne 12. srpna 1902 v N. H. vešel, jsa 25. ledna 1886 s dosud žijící Marií, rozenou V. oddán, v manželství s Klárou, rozenou S., které svůj stav manželský zatajil, čímž spáchali měl zločin dvojnásobného manželství dle § 206 tr. z.
Důvody: Zmateční stížnosti obžalovaného Josefa B., opírající se o důvod zmatku č. 9 b) § 281 tr. ř. nelze upříti oprávnění. Ač po stránce objektivní i subjektivní není pochyby o tom, že obžalovaný Josef B. dopustil se tím, že pojal dne 12. srpna 1902 dle katolického ritu za manželku Kláru S., byv před tím, dne 25. ledna 1886 manželsky dle katolického ritu oddán s dosud žijící Marií, rozenou V., zločinu dvojnásobného manželství dle § 206 tr. z., přece dlužno námitku obžalovaného, že trestnost činu tohoto zanikla promlčením, uznati za důvodnou.
Z ustanovení § 206 tr. z. plyne, že zločinu tam vyznačeného dopustí se osoba, která jest již manželsky oddána, tím, že uzavře za trvání prvého manželství manželství nové. Čin se dokonává uzavřením t. j. slavnostním prohlášením svolení k manželství druhému, které se stalo formou v době uzavření zákony vyžadovanou. Promlčení trestního činu dle platného práva počíná se okamžikem spáchání jeho. Jest proto důležito rozluštiti otázku, kdy při zločinu dvojnásobného manželství jest pokládati trestný čin za spáchaný. A tu rozeznává theorie mezi delikty trvajícími (Dauerdelikte) a delikty okamžikovými (Zustandsdelikte).
Delikty trvající charakterisují se tím, že ke spáchání jejich se vyžaduje činnosti déle trvající, a teprve uplynutím doby ke spáchání potřebné jest delikt realisován. Tak jest tomu na př. u zločinu omezování osobní svobody dle § 93 tr. z., při němž trestný čin se páše tak dlouho, pokud jiné osobě se zabraňuje, dle její vůle ve volném pohybu a teprve, odpadne-li cizí nátlak, jest trestný čin dokonán. Rozhodnutí bývalého nejvyššího soudního dvoru vídeňského č. sb. 302 a 2716 prohlašovala za podstatu zločinu dvojnásobného manželství porušení platného řádu manželského a porušení práv skutečného manžela, a vycházejí z názoru, že trestný stav nepřetržitě pokračuje, pokud ona práva manželská a právní řád jsou rušeny, a ukončuje se v té době, kdy manželský svazek byl kompetentním k tomu výrokem neb smrtí jednoho z obou manželů rozloučen. Radila tedy tato rozhodnutí a konstantní tehdejší judikatura zločin dle § 206 tr. z. k deliktům trvalým (Dauerdelikte). Tento názor dle náhledu nejvyššího soudu však nelze udržeti, jelikož se příčí jasnému znění § 206 tr. z., dle něhož zločinná činnost se ukončuje formálním uzavřením manželství. Zločinem dle § 206 tr. z. není společné žití v bigamii, nýbrž zločinem tím jest pouze přivodění onoho protizákonného stavu, jenž se příčí monogamickému pojmu manželství. Takové pojetí ustanovení § 206 tr. z. nelze ovšem uvésti v soulad s pojmem deliktu dále trvajícího a dlužno proto souhlasiti s převážným názorem literatury (Högel, Stoss, Lamasch, Gross, Finger), která prohlašuje delikt onen nikoliv za trvalý (Dauerdelikt), nýbrž za delikt dále účinkující (fortwirkendes Delikt), a to proto, poněvadž v případě tom jest trestný toliko skutek, kdežto v onom stav. Poměr, který se k nezákonně uzavřenému manželství pojí, jest jen účinkem zločinné činnosti dokonané, a jelikož dle našeho platného práva promlčení počíná se okamžikem spáchaného činu (§ 227 tr. z.), dlužno promlčení počítati od realisace v trestní normě popsaného děje, t. j. jak shora bylo dovoděno, od formálního uzavření bigamického manželství. S takového hlediska počalo se promlčení v daném případě dnem 12. srpna 1902. Ježto trestem zločinu dle § 206 tr. z. jest těžký žalář od 1—5 let, obnší lhůta promlčecí dle § 228 lit. b) tr. z. pět let.
Než promlčení trestního činu prospívá žalovanému jen tenkráte, jsou-li zde mimo dobu promlčení současně uskutečněny i jiné podmínky, které stanoví zákon v §§ 227 a 229 tr. z. Tak ustanovuje zákon v § 227 tr. z., že promlčení nesmí býti přerušeno a vypočítává příkladmo případy, kdy se promlčení přerušuje. V případě, o který jde, vychází ze zjištění rozsudku prvého na jevo, že přerušení promlčení nikterak nenastalo.
Také ostatní podmínky nahoře citovaných ustanovení jsou dány. Zákon vyžaduje v ustanovení § 229 tr. z. lit. a), aby pachatel neměl v rukou žádného z trestných činů plynoucího užitku. Pod slovem užitek rozumí se toliko materielní zisk a nikoliv zisk immaterielní. Obžalovaný porušiv manželskou věrnost, porušil pouze immaterielní práva manželky. Jestliže pak zákon jako další podmínku vyžaduje, aby pachatel škodu dle svých sil nahradil, tu i tato podmínka jest uskutečněna, jelikož pachatel materielního zisku neměl a zločin tudíž náhradu immaterielní škody dle své povahy nevyžaduje, jiná škoda snad vzniklá pak nepřichází v úvahu. Tyto podmínky promlčení co otázky právní jest oprávněn posuzovati a zjišťovati soud zrušovací. Rozsudek dále zjišťuje, že obžalovaný po dobu promlčecí neuprchl do ciziny a teprve v roce 1914, jsa odveden k válečným úkonům, odebral se do Vídně, která v době promlčecí cizinou nebyla. (§ 229 lit. c) tr. zák.).
Rozsudkem nalézacího soudu je konečně zjištěno, že obžalovaný od 20 let žil život pořádný, bezúhonný, čímž jest dána i poslední podmínka § 229 d) tr. z. Se zřetelem na tyto vývody uplynula doba promlčecí dne 12. srpna 1907.
Za takto zjištěných okolností nebylo zapotřebí zrušený rozsudek za účelem doplnění ve směru dalšího zjištění vraceti soudu první stolice, nýbrž bylo lze vynésti ihned rozsudek zprošťující § 288 tr. ř.
Rozhodnutí nejv. kas. soudu ze dne 15. ledna 1923, Kr 1212-21.
Adv. Dr. Teller.
Citace:
Zločin dvojnásobného manželství dle §u 206 tr. zák. není deliktem trvajícím, nýbrž okamžikovým; promlčení jeho počíná, tedy okamžikem formálního uzavření bigamického manželství.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, číslo/sešit 5, s. 223-226.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).