Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 7 (1926). Praha: Ministerstvo sociální péče, 544 s.
Authors:
= Všehrd, 11 (1930)
PDF

Referendum v Německu.

 V poslední době byl zájem mezinárodní veřejnosti upoután velkou politickou akcí Huggenbergovou, resp. německých nacionálů, aby lidovým hlasováním byl zvrácen postup ministra Stresemanna ve věci reparací. Podle německé ústavní listiny (čl. 73 a násl.) a příslušného prováděcího zákona z 27. června 1921 (Reichsgesetzt fiber den Volksentscheid) může iniciativní návrh zákona vyjíti z lidu, musí však býti zpracován ve formě zákonné osnovy a podepsán 5000 voliči, nebo musí některá politická strana osvědčiti, že 100000 jejích organisovaných voličů návrh podporuje. Na základě takto podaného návrhu vyloží se voličské seznamy k zápisu. Zapíše-li se nejméně desetina voličů, že souhlasí s hlasováním, předloží se návrh zákona říšskému sněmu. Tento podrobí návrh obvyklému parlamentárnímu jednání. Přijme-li ho beze změny, je věc vyřízena. Zamítne-li návrh neb usnese-li se na návrhu pozměňovacím, předloží se návrh původní a případně též návrh sněmem pozměněný lidovému hlasování. K přijetí zákona lidovým hlasováním se vyžaduje nadpoloviční většiny skutečně hlasujících, při zákonech ústavních nadpoloviční většiny všech k volbě oprávněných. První plebiscit se konal dle těchto ústavních pravidel v roce 1926 o návrhu sociálních demokratů na vyvlastnění majetku býv. panujícího rodu. Při konečném hlasování sice bylo docíleno nadpoloviční většiny hlasujících, nikoliv však nadpoloviční většiny voličů. Toho použila tehdejší vláda k tomu, že prohlásila, že jde o zákon ústavní a že tedy dostatečným počtem hlasů přijat nebyl. Nynější návrh Huggenbergův lidu předložený docílil jen něco málo přes desetinu hlasů, potřebnou k tomu, aby byl předložen sněmu. Všeobecně se má za to, že po zamítnutí návrhů sněmem nedocílí návrh potřebných hlasů při plebiscitu. — Třebaže výsledky německého referenda nejsou dosud valné, přece nutno uznati, že naši, dříve tak monarchističtí sousedé se do demokratického zřízení vžili mnohem rychleji než naše republika, v jejímž jedenáctém roce se již asi zapomnělo, že § 46 ústavní listiny má býti proveden zvláštním zákonem.
—kg.
Citace:
Referendum v Německu.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 3, s. 103-103.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).