NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6892.

Obecní dávky. — Školství: I. Služební byt ředitele státního ústavu učitelského není pro tuto svoji vlastnost vyňat z dávkové povinnosti při dávce z přepychových bytů. — II. Místnost ve služebním bytě ředitele státního ústavu učitelského, které ředitel potřebuje jako pracovny ke spisování školních učebnic, může býti účastna osvobození od dávky z přepychových bytů podle § 1, odst. 3 lit. d) vzorných pravidel o dávce.
(Nález ze dne 18. listopadu 1927 č. 23725).
Prejudikatura: Boh. 4539/25 a 5135/25 adm.
Věc: Robert N. v B. proti moravskému zemskému výboru v Brně o dávku z přepychových bytů.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím potvrdil zv platební výměr, kterým st-li, řediteli stát. ústavu učitelského, předepsána byla z jedné nadbytečné místnosti jeho služ. bytu za dobu od 1. října 1924 do 31. prosince 1925 dávka z přepychových bytů částkou 200 Kč ročně.
Stížnost podaná do tohoto rozhodnutí brání se především námitkou, že byt, o nějž jde, byl st-li přikázán jako byt služební, v němž bydleti musí a který nesmí ani z části dáti do pronájmu, takový byt pak že nelze pokládati za byt luxusní a postihnouti jej dávkou z přepychových bytů. Nss vyslovil však již v nál. Boh. 4539/25 a 5135/25 adm., že byty, jež jsou přiděleny státním zaměstnancům ve státní budově jako byty služební, z dávkové povinnosti vyňaty nejsou.
St-l má ovšem za to, že jeho služební byt jest osvobozen od dávky také dle § 1 odst. 3 lit. d) dávk. pravidel, poněvadž ho užívá k výkonu svého povolání ředitele ústavu. Než ani tento názor není správný. Cit. předpis vztahuje se zřejmě jen na jednotlivé místnosti bytu, kterých se užívá výhradně k účelům živnosti neb povolání, a nelze ho vztahovati na celý byt, který — i když je to služ. byt ředitele školy v školní budově umístěný — slouží především bytovým potřebám jeho držitele.
Právě uvedený důvod osvobození od dávky uplatňuje st-l dále také pro jednu místnost svého služ. bytu uváděje, že se zabývá spisováním a úpravou školních učebnic, a že uvedené místnosti používá výhradně jako pracovny k tomuto účelu. Žal. úřad tuto námitku v adm. řízení uplatňovanou neuznal důvodnou, poněvadž st-l je povoláním svým ředitelem učitelského ústavu, činnost jeho jako spisovatel učebnic není jeho živností nebo povoláním, a výsada, jíž se dovolává, jest spojena pouze s živností nebo povoláním, takže místnosti užívané k různému vedlejšímu zaměstnání od dávky této osvobozeny nejsou. S tímto úzkým výkladem předpisu § 1 odst. 3 lit. d) nelze však souhlasiti.
Dlužno sice přisvědčiti názoru, že účel, k němuž se té které místnosti používá, musí souviseti se živností nebo povoláním držitele bytu. V daném případě nelze však přehlížeti, že činnost spisování a úpravy učebnic pro školy souvisí úzce s povoláním st-le jako učitele a ředitele učitelského ústavu, a že se v ní projevuje toliko jedna stránka tohoto povolání, které, pojato s vyššího hlediska, neomezuje se na pouhou činnost pedagogickou a administrativní ve škole, nýbrž zahrnuje také vědeckou přípravu pro výkon tohoto povolání a po případě zužitkování vědeckých poznatků takto získaných činností spisovatelskou. Může tedy st-l, ačli skutečně jedné místnosti svého bytu používá výhradně jako pracovny pro svou spisovatelskou činnost souvisící obsahově s jeho povoláním učitele a ředitele učitelského ústavu, právem pro tuto místnost dovolávati se osvobození od dávky podle § 1 odst. 3 lit. d) pravidel.
Poněvadž žal. úřad okolnost právě uvedenou zjistiti opomenul, zůstala skutková podstata nař. rozhodnutí neúplná, a poněvadž tato neúplnost byla zaviněna mylným právním pojímáním předpisu právě uvedeného, slušelo nař. rozhodnuti zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6892. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 485-486.