Č. 605.

Ochranné známky: Paragrafem 1 zák. z 30. července 1895 č. 108 ř. z. nejsou ze zápisu vyloučeny slovní známky již tehdy, když svým jazykovým významem naznačují příbuznost nebo podobnost zboží jimi opatřeného s některým druhem zboží jistých vlastností a jistého určení (»balsamín« — balsám).
(Nález ze dne 2. prosince 1920 č. 11740).
Věc: Ph. Mag. Hugo Vondrovič v Mostě proti ministerstvu obchodu (zast. min. koncip. Drem. Jos. Luskem) stran ochranné známky.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Ministerstvo obchodu naříkaným výnosem rozhodlo, že známka »Balsamín« stěžovatelem u obchodní a živnostenské komory v Chebu pro farmaceutický přípravek k zápisu přihlášená, nemohla býti zapsána z důvodu § 1 zákona ze dne 30. července 1895 č. 108 ř. z. Rozhodnutí to odůvodněno podrobněji úvahou, že slovo »Balsamín«, z něhož známka výhradně sestává, je pouhou změnou koncovky odvozeno od latinského slova balsamum, které značí hustou tekutinu povstalou smísením různých pryskyřic s chemickými oleji, aromatickými kyselinami atd. Koncovka »ín« jest sama o sobě bezvýznamnou a není s to, aby zrakový a sluchový dojem kmene »balsam«, který tu jasně vystupuje, nějak změnila. Slovo to tedy nutně vyvolá u každého konsumenta dojem, že jde o nějaký lékařský přípravek na způsob balsamui. Obsahuje tedy známka ta výhradný údaj o vlastnostech a účelu zboží a neměla tedy vzhledem k ustanovení § 1 cit. zákona býti registrována. Rozhoduje o stížnosti proti tomu podané uvážil nejvyšší správní soud toto:
Balsam jest, jak v naříkaném rozhodnutí jest uvedeno, kolektivní označení přípravků, jimž jsou v podstatě společný tyto znaky: na venek jeví se jako hustá tekutina, svým složením jsou to směsi pryskyřic s eterickými oleji, aromatickými kyselinami a pod. látkami. Není tedy podle vývodů naříkaného rozhodnutí balsam jméno označující nějakou určitou látku, nýbrž skupinu přípravků, jimž jsou společný určité vlastnosti.
Ministerstvo dovozuje pak dále, že slovo »balsamín« vyvolá v konsumentech dojem nějakého lékařského přípravku na způsob balsamu a že proto známka toho znění obsahuje údaj o vlastnostech a účelu zboží jí označeného, čímž stává se nezpůsobilou k zápisu.
Tato argumentace založena je zřejmě na právním názoru, že předpis § 1 známkové novely z r. 1895 vylučuje ze zápisu slovní známky již tehdy, když svým jazykovým významem naznačují příbuznost nebo podobnost zboží jimi opatřeného s některým druhem zboží jistých vlastností a jistého určení.
Tomuto názoru nemohl nejvyšší správní soud přisvědčiti. Jestliže předpis § 1 novely vylučuje ze zápisu slovní známky, které obsahují výlučně údaje o vlastnostech neb určení zboží, nelze tomuto předpisu přikládati významu, že jím vyloučeny jsou i slovní známky, jež samy nijaké určité vlastnosti neb určení zboží nevyjadřujíce toliko svým rázem nebo jazykovým obsahem připouštějí úsudek o tom, do jaké kategorie zboží příslušné náleží nebo nepřímo a neurčitě naznačují, jakého druhu jsou vlastnosti a určení zboží označeného. Žalovaný úřad, vycházeje z jinakého výkladu zákona, spokojil se s konstatováním, že známka »Balsamín« naznačuje jakousi podobnost s balsámy a pokládaje tuto okolnost za důvod ve smyslu zákona dostatečný k odepření zápisu známky, ovšem již nezkoumal, pokud se týče nezjišťoval, zdali snad slovo »Balsamín« z jiného zvláštního důvodu, bud dle svého etymologického obsahu nebo v důsledku názorů v příslušných kruzích obchodních a spotřebitelských nebylo by pokládati! za označení nějaké určité vlastnosti nebo určení.
Ježto dle toho naříkané rozhodnutí založeno je na mylném názoru právním, bylo dle § 7 zákona o správním soudě zrušeno.

Citace:

č. 605. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 731-732.