NPD documents search: Právní prakse, 4 (1939-40) - Vyhledávací zásada v opravném řízení rozlukovém

Veselý policejní úředník.

(Sedrie v Bratislavě.)

Václav Vojáček byl svého času úředníkem pasového oddělení policejního ředitelství v Bratislavě. Rád navštěvoval večer kavárny, kde vždy se zálibou pozoroval dámské návštěvnice.
Jednoho večera seděly v kavárně „Reduta“ dvě mladé slečny a budily pozornost svým hlasitým vtipkováním. Když přišel do kavárny Vojáček, Karla Müllerová i Elsa Mengesová zasypávaly jej koketními pohledy. Vojáček, který naprosto není ostýchavým člověkem, přisedl brzy vedle krásné Elsy Mengesové. Počal se rozhovor, který se s počátku nesl zdvořilým tónem, brzy však byly ledy cizoty prolomeny a trojlístek bavil se tak nevázaně, že Vojáček při svém odchodu vyzval obě slečny, aby přišly druhého dne do jednoho hotelu, on že všechno zaplatí.
Děvčata se tomu však dlouho bránila, předstírajíce, že jsou dobře vychovanými dívkami z dobrých rodin a že tuto nabídku na žádný způsob nemohou přijmouti. Brzy se však daly obměkčiti hlavně sliby, že si budou moci u cukráře vybrati, co jim jen bude libo.
První večer zkusili to v hotelu „Rudolf“. Bavili se všichni vesele, ale když se Vojáček ráno probudil, dívky již zatím zmizely. Když prohlédl pak Vojáček své věci, shledal, že vše, co mělo větší cenu, odnesly mu ony „dobře vychované“ dívky. Chyběl mu zlatý skřipec, drahý prsten a 1400 Kč na hotovosti. Udělal tedy Vojáček na obě své společnice trestní oznámení. Byly proto obě zatčeny, ale vymlouvaly se tím, že jim Vojáček šperky i peníze daroval. Když došlo k přelíčení u sedrie v Bratislavě před soudcem Necidem, zjistilo se, že Vojáček nemohl být jako svědek předvolán, neboť zatím defraudoval značný obnos v úřadě a odjel do Italie, kamž za ním byl poslán zatykač. Líčení muselo tedy býti pro nepřítomnost hlavního svědka odročeno.
—ij—

Citace:

Veselý policejní úředník. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 4, s. 50-50.