Čís. 9511.

Bylo-li předvolání k prvému roku doručeno přímo žalovanému, nikoliv jeho právnímu zástupci, nemá doručení platnost a procesuální účinnost a jde o zmatek podle § 477 čís. 4 c. ř. s. (Rozh. ze dne 9. ledna 1930, R II 434/29.)
Předvolání k prvému roku bylo doručeno přímo žalovanému, ač měl právního zástupce, ježto se žalovaný k prvému roku nedostavil, byl vynesen rozsudek pro zmeškání podle žaloby. Odvolací soud zamítl usnesením odvolání, vytýkající jen zmatek podle § 477 čís. 4 c. ř. s., pro nesprávný postup při doručování. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, jakož i rozsudek prvého soudu i s předchozím řízením počínajíc doručením předvolání k prvému roku přímo žalovanému a vrátil věc soudu prvé stolice, by o ní znovu jednal a rozhodl.
Důvody:
Žalovaná strana dala pro spor, o nějž jde, JUDr. Otakaru L-ovi, advokátu v Košicích, procesní plnou moc v mezích § 104 zák. čl. I.: 1911, jenž se v podstatě kryje s ustanovením § 31 c. ř. s. Podle § 93 c. ř. s. měla se tudíž všechna doručení v této právní rozepři díti zmocněnci, jehož plná moc nebyla zrušena. Doručil-li přes to procesní soud prvé stolice usnesení ze dne 12. září 1929, jímž .byl nařízen prvý rok na den 25. září 1929, nikoliv JUDr. L-ovi, nýbrž přímo žalované straně, nelze tomuto doručení, ano se stalo proti výslovnému a určitému předpisu § 93 c. ř. s., přiznati platnost a procesuální účinnost. V tomto ustanovení jest použitím slov: »mají se díti« vysloveno, že jest platnost doručení podmíněna šetřením tohoto předpisu. Věc se má tedy tak, jakoby usnesení vůbec nebylo doručeno. Žalovaná strana směla předpokládati, že procesní soud bude dbáti zákonných předpisů, že tudíž její zmocněnec byl o roku vyrozuměn a že není třeba, by se sama dostavila k prvému roku, ana nebyla předvolána k osobnímu se dostavení podle § 183 prvý odstavec čís. 1 c. ř. s. Nelze na straně požadovati, by se přesvědčovala, zda její zástupce byl vyrozuměn, aneb by ho zpravila sama a vzala takto na se úkon, který podle zákona náleží soudu. Žalované straně byla tudíž nezákonným postupem soudu odňata možnost, na soudě projednávati, ježto pro projednávání zřídila právě zákonným způsobem advokáta (srovnej: Hora: Československé civilní právo procesní, díl II., stránka 217, Neuman: »Kommentar zu den Zivilprozessgesetzen«, vydání z roku 1927, rozhodnutí býv. nejv. soudu ve Vídni z 30. května 1905, čís. 8829, Právník z roku 1905, stránka 698, Gerichtshalle z roku 1906, stránka 87, 88 a ze dne 18. března 1914 č. j. R II 234/14, Právník z roku 1915, stránka 847). Jest tu tedy zmatek § 477 čís. 4 c. ř. s., k němuž, ač nebyl v odvolání vytýkán, bylo podle §§ 471 čís. 7, 494 a 513 c. ř. s. přihlížeti z moci úřední, a, ježto postihuje celé řízení prvé i druhé stolice, jež následovalo po vydání usnesení soudu prvé stolice ze dne 12. září 1929, ospravedlněno jest zrušení tohoto řízení, počínajíc doručením předvolání k prvému roku na den 25. září 1929 přímo žalované straně.

Citace:

č. 9511. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 41-42.