Čís. 1911.
Zákon o ochraně nájemců ze dne 27. dubna 1922, čís. 130 sb. z. a n.
Pokud lze zrušiti nájemní smlouvu k vůli opravám budovy.
(Rozh. ze dne 10. října 1922, Rv II 466/22.)
Pronajímatelka žalovala nájemce na zrušení smlouvy nájemní a vyklizení bytu k vůli nutným opravám domu. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Předem nutno zdůrazniti, že žalující strana domáhá se zrušení smlouvy z důvodu § 1118 obč. zák. a § 3 zákona o ochraně nájemníků a že tedy může v úvahu přijíti pouze přestavba nebo novostavba, úřadem nařízená. V tomto případě byl dán příkaz jenom k obnově stropu nad sklepem, jakož i střechy a pouze v tomto rozsahu jest uvažovati o tom, zda jde o přestavbu či pouhou opravu. Všechny další práce, které žalující strana míní současně s pracemi nařízenými provésti а k nimž jí bylo dáno povolení stavebním úřadem, práce, které strana žalující chce vykonati z vlastního popudu, nespadají pod hledisko novostavby, úřadem nařízené; je sice pravda, že s hospodářského stanoviska majitele domu posuzováno, doporučovalo by se, aby i tyto jinaké práce, ne sice nutné a nařízené, byly provedeny zároveň s pracemi nutnými, avšak tím nebéře se jim ráz stavebních prací užitečných a nelze jim dávati takový význam, že doplňují rozsah oněch nutných prací na pojem přestavby (novostavby) ve smyslu § 1118 obč. zák. V tomto případě byl dán úřední příkaz k obnově stropu nad sklepem, kterýžto sklep jest z části pod jednou místností nájemníkovou, а k obnově střechy. Soud odvolací souhlasí s názorem, že nejde o novostavbu, nýbrž o částečnou přestavbu, lépe řečeno o nutnou opravu. Důkazu znalci potřebí není, ježto jde o posouzení právní; ostatně o rozsahu nutných prací a účelnosti prací jinakých byl již slyšen znalec. Že výměna střechy o sobě není novostavbou a může býti provedena bez újmy poměru nájemního, o tom není třeba dále se šířiti; výměna stropu nad sklepem, který jest z částí pod jednou místností nájemníkovou, nemá podstatně dalšího rozsahu nebo v poměru mezi stranami jiných důsledků, než na př. pouhá výměna podlahy v dotčené světnici, není také ničím jiným, než-li nutnou opravou. Není potřeba řešiti otázky, zda užitečnost té které stavební práce je posuzovati s hospodářského hlediska majitele domu či vzhledem k doslovu § 1118 obč. zák. a § 3 zákona o ochraně nájemníků s hlediska obecné užitečnosti; bylo věcí odvolatelky, by nedomáhala se zrušení smlouvy v úzkých mezích § 1118 obč. zák. a § 3 zákona o ochraně nájemníků, nýbrž, používajíc ustanovení odstavce druhého citovaného § 3 zažádala o svolení ku výpovědi z tohoto důvodu a z důvodu § 1 čís. 5 cit. zákona.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolatelka uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle § 504 čís. 4 c. ř. s., leč neprávem. Podle označení i obsahu zákona ze dne 27. dubna 1922, čís. 130 sb. z. a n. je jeho účelem ochrana nájemníků. Hledě k bytové nouzi obmezuje zákon z důvodů sociálních neobmezené vlastnické právo majitelů domů a zejména jejich volnou disposici s nimi ve prospěch nájemníků, veřejné sociální zájmy zatlačily na dobu bytové nouze hospodářské zájmy vlastníků domů. Tento účel zákona je míti na paměti i v tomto případě. Důsledek jeho pak je, že ustanovení § 3 zák., že může pronajímatel žádati zrušení nájemní smlouvy podle § 1118 obč. zák. jen, musí-li se pronajaté stavení z nařízení úřadu stavebního znovu stavěti, nelze vztahovati na pouhou obnovu stropu nad sklepem, jakož i střechy domku, která jedině dle zjištění nižších soudů, jemuž odporováno není, stavebním úřadem byla nařízena a kterou dle posudku znalce bez přerušení poměru nájemního lze provésti, a to jen proto, že majitelka domu chce z důvodů hospodářských při té příležitosti provésti ještě další ne nezbytně nutné opravy, zejména i zvýšení zdi, třeba jí bylo dáno povolení stavebního úřadu k tomu. Tím právě citovanému zákonnému předpisu, jehož se dovolatelka pro svůj žalobní nárok dovolává, vyhověno nebylo.