Všehrd. List československých právníků, 12 (1931). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
= Všehrd, 12 (1931)
PDF

Zprávy.


Jazyková otázka v Brně. Sčítání lidu právě provedené, při kterém bylo v Brně napočteno méně než 20 procent příslušníků menšinového jazyka německého, uvedlo na přetřes jazykovou otázku, která jest v Brně dosti komplikovaná. Podle jazykového zákona a nařízeni slouží za základ úpravy úřadování v menšinovém jazyku soudní okres. Soudní pravomoc ve věcech civilních byla již před válkou v Brně rozdělena mezi dva soudy, Brno-město a Brno-okolí. Tehdy vztahovala se územní pravomoc prvého soudu pouze na město Brno a to na celé město a územní pravomoc druhého výlučně na okolní obce. Když pak bylo utvořeno Velké Brno sloučením přilehlých obcí, nebyly územní obvody obou soudů změněny, takže nyní se vztahuje územní pravomoc okresního soudu civilního pro Brno-město pouze na část města Brna a to na vnitřní město, územní pravomoc okresního soudu civilního pro Brno-okolí na ostatní části města a na všechny venkovské obce obvodu. Podle výsledků prvého sčítáni lidu v roce 1920 byl soud Brno-okolí jednojazyčným, soud Brno-město pak česko-německým. Druhé sčítání lidu, provedené v prosinci 1930, ukázalo, že ve Velkém Brně klesl počet německého obyvatelstva pod 20%, ve vnitřním městě však německá menšina přes 20% zůstala. Jedná se nyní o otázku, má-li také okresní soud civilní pro Brno-město se státi soudem jednojazyčným. Vyskytla se sice mínění tomu odporující, ale vzhledem k ustanovení poslední věty čl. 15 jaz. nař., dle něhož pokud v území jedné obce je zřízeno několik okresních soudů, pokládá se celá obec za jediný soudní okres, nemůže býti pochybností o tom, že vzhledem k tomu, že v celém Velkém Brně není žádná jazyková menšina silnější 20%, musí úřadovati soud, i když jeho obvod se vztahuje na část území města, pouze v jazyku státním. Rozhodnutí nejv. správního soudu Boh. 1875 adm., v kterém bylo vysloveno, že předpis poslední věty čl. 15 jaz. nař. se na Brno nevztahuje, nýbrž jenom na Prahu, nelze tu použíti, ježto rozhodnutí toto se zabývá jinou otázkou (přípustnost menšinového jazyka před okres. soudem Brno-okolí ve věci knihovní z Velkého Brna) a právě zmíněný názor v něm vyslovený je mylný. Zejména příklad pražských soudů ve srovnání s brněnskými jest nesprávný, tvrdí-li se, že se předpis posl. věty čl. 15 jaz. nař. vztahuje jenom na případ, kdy území celé veleobce, na př. Prahy, je rozděleno mezi několik soudů. Poměry v Praze i v Brně jsou tu zcela obdobné. Obvod okresního soudu civilního pro vnitřní Prahu se vztahuje na část jenom městského území jako obvod okres. soudu civ. pro Brno-město. Působnost okres. soudů Praha- sever, jih, východ a západ pak se vztahuje nejen na část území městského, ale i na obce do Velké Prahy nepatřící. Stejně je tomu u okres. soudu civ. pro Brno-okolí. — Vzhledem k tomu, že podle soudního okresu se řídí též jazyk úřadování jiných úřadů, budeme míti všechny úřady I. stolice v Brně jenom české. Poněvadž však jest jazyková úprava úřadování věcí instancí správních, musíme zatím čekat, až to nadřízené soudní úřady a ministerstvo spravedlnosti nařídí.
—kg.
Citace:
—KG. Jazyková otázka v Brně.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1931, svazek/ročník 12, číslo/sešit 7, s. 209-210.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).