NPD documents search: Právní prakse, 1 (1936-37) - Rozpor mezi finanční správou a nejvyšším správním soudem

Glosy a aktuality

Rozpor mezi finanční správou a nejvyšším správním soudem.

Majetkové převody mezi živými
a) jež slouží k tomu, aby předešly dědické posloupnosti, nebo jež se jeví jako odbytné za budoucí dědické právo,
b) nebo jež nutno započísti podle §§ 788 a 790 obč. zák. při dědění po zůstaviteli, zejména tudíž poskytnutí věna nebo výbavy (§ 1231 obč. zák.).
Osobou, která jest k tomu po zákonu povinna, mají býti podle § 31, čís. 1 cís. nař. 278/1915 ř. z. posuzovány jako dary kat exochen, jejichž zpoplatnění stanoví § 30 téhož cís. nař. V roce 1920 bylo vydáno známé novelisující ustanovení (poznámka 6 vl. nař. č. 53/20 Sb.. z. a n. k provedení § 3 zák. č. 31/ 1920 Sb. z. a n.), podle něhož »dary« přesahující hodnotu 2000,- Kč, podléhají zpoplatnění daní darovací i bez listinného osvědčení nejen při nemovitostech, ale i při movitostech.
Nejvyšší správní soud vztahoval tato novelisující ustanovení jen na »dary« kat exochen, o nichž mluví § 30 cís. nař. č. 278/1915 ř. z., nikoli však na bezúplatné majetkové převody, které nejsou dary v pravém smyslu, nýbrž které jest podle § 31, č. 1 téhož cís. nař. »jako dary« jen »posuzovati«. Judikatura nejvyššího správního soudu se na tomto výkladu již dávno ustálila, finanční správa však stále žádala vyměřování darovacích poplatků. Veřejnost obviňovala finanční správu z nemorálnosti, neboť přes konstantní judikování nejvyšším správním soudem finanční úřady měly příkaz, postupovati proti tomuto výkladu zákona, a pokoušeti se o to, zda předpis se nestane pravoplatným, případně měly příkaz, jednati s poplatníkem a slevovati mu (až dvojnásobné) zvýšení poplatku, vyměřené pro domnělé zkrácení poplatku, pro případ, že se podrobí, a tím způsobem dosahovati něčeho, nač fiskus nárok neměl. V mnoha případech skutečně tímto způsobem dosáhla finanční správa, že poplatník se nebránil včas nebo vůbec. Fiskalisté naproti tomu odůvodňovali postup finanční správy tím, že má býti vyvolána revise názoru nejvyššího správního soudu a z toho důvodu že jest zapotřebí předložiti celou otázku nejvyššímu správnímu soudu znovu, s novým odůvodněním, vypracovaným doc. Dr. J. Siblíkem, a nastíněným v Slovníku veřejného práva, svazek 3, str. 211—212 a podrobně uveřejněným v Právníku 1933, str. 73—89 a 105— 126.
Tím došlo konečně k tomu, že otázka byla předložena odbornému finančnímu plenu nejvyššího správního soudu, a toto usnesením z 8. VI. 1936, č. pres. 444/36 setrvalo na výkladu dosud nejvyšším správním soudem zastávaném, a vyslovilo, že majetkové převody shora uvedené ve smyslu § 31, č. 1 cís. nař. č. 278/ 1915 ř. z. nepodléhají darovací dani tehdy, když o nich nebyla listina zřízena.
Ani dnes ovšem není finanční správa povinna přizpůsobiti se právnímu názoru nejvyššího správního soudu. Teprve snad připravovaná osnova o reformě nejvyššího správního soudu přinese více jistoty, až stěžovatel bude míti nárok na to, aby mu finanční správa platila útraty spojené se sporem před nejvyšším správním soudem, v němž finanční správa podlehne.

Citace:

Rozpor mezi finanční správou a nejvyšším správním soudem. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 47-48.