NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 2

Č. 12902.

Živnostenské právo. — Policejní věci. — Řízení správní: I.* Státní úřad policejní není oprávněn vydávati na základě čl. 3 zákona č. 125/1927 Sb. předpisy o tom, kterých silnic má používati obec, vykonávajíc pravidelnou hromadnou dopravu osob provozovanou po živnostensku ve svém obvodu na základě § 2 odst. 1 písm. e) zákona z 23. prosince 1932 č. 198 Sb. — II. * Pravidelná hromadná doprava osob provozovaná po živnostensku obcí v jejím obvodu na základě § 2 odst. 1 písm e) zákona z 23. prosince 1932 č. 198 Sb. podléhá předpisům živn. řádu, je však živností svobodnou.
(Nález z 19. května 1937 č. 12816/37.) Prejudikatura: ad I. Boh. A 11970/35, 9738/32.
Věc: Město Karlovy Vary proti rozh. zem. úřadu v Praze z 26. července 1934 o zákazu pravidelné hromadné dopravy osob autobusy.
Výrok: — Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Policejní komisařství v Karlových Varech výměrem ze 17. října 1933 jako úřad pečující podle § 3 bodu 6 vyhlášky min. vnitra z 24. dubna 1932 č. 83 Sb. o bezpečnost a snadnost dopravy na cestách po stránce bezpečnosti osob a majetku zakázalo na základě čl. 3 odst. 1 zákona ze 14. července 1927 č. 125 Sb. stěžujícímu si městu provozování pravidelné hromadné dopravy osob na trati Tuhnice—Geysirpark, dále celní úřad—třída Na vyhlídce a most přes Ohři—třída Eduarda Knolla—Sadová třída. Zákaz jest odůvodněn tím, že ulice, jimiž uvedené trati mají probíhati, nevyhovují při známé frekvenci vozidel všeho druhu svou malou šíří požadavkům bezpečnosti osob a majetku, nehledíc ani k tomu, že místní potřeba je zcela kryta již provozovanými dopravními podniky. Dále se v zákaze uvádí, že při známé panující řevnivosti mezi rozličnými dopravními podniky je nebezpečí, že jak na zastávkách, kde hosté bývají přebíráni, tak i během jízdy, kde řidiči vzájemně se předjíždějí, mohla by býti ohrožena veřejná bezpečnost. — —
Odvolání, jež podala stěžující si obec z tohoto výměru, bylo nař. rozhodnutím ve věci samé zamítnuto. — —
— Nss musil předem obrátiti zřetel k námitce, ve které se upírá policejním úřadům oprávnění zakázati na základě čl. 2 a 3 odst. 1 zákona č. 125/1927 Sb. stěžujícímu si městu, aby provozovalo hromadnou dopravu osob určitými ulicemi v Karlových Varech. Sluší-li míti zato, že autobusová doprava provozovaná obcí po živnostensku v obvodu obce je živností podle živn. řádu, nedostávalo se podle názoru stížnosti policejnímu úřadu ke zmíněnému zákazu oprávněni. O této otázce uvážil nss toto:
V nálezu ze 7. března 1932 č. 5633/31 Boh. A 9738/32 vyslovil a odůvodnil nss právní názor, že politické úřady podřízené min. vnitra jsou oprávněny vydávati příkazy a zákazy ve způsobu všeobecných nařízení podle čl. 3 zákona č. 125/1927 Sb. za účely uvedenými v čl. 2 tohoto zákona nikoli neomezeně, nýbrž toliko ve věcech, jichž správa spadá do kompetence min. vnitra. Na tomto právním názoru trvá nss i v tomto případě a na místě odůvodnění odkazuje podle § 44 jedn. řádu na odůvodnění zmíněného nálezu. Se zřetelem na znění čl. 3 zákona č. 125/1927 Sb. platí uvedený právní názor i pro vydávání příkazů pro jednotlivé případy a se zřetelem na ustanovení čl. 13 cit. zákona i pro příkazy, jež vydává státní úřad policejní v mezích své působnosti.
V nálezu z 11. června 1935 č. 16.632/35 Boh. A 11970/35 vyslovil nss, že pod předpis § 54 odst. 2 živn. řádu, podle něhož živnosti zabývající se dopravou osob jsou podrobeny úpravě s hlediska živnostensko-policejního, spadá i vydávání předpisů, kterých silnic mají majitelé živností používati pro periodickou dopravu osob. Také na tomto právním názoru trvá nss i v tomto případě a odkazuje podle § 44 jedn. řádu na jeho odůvodnění. Prováděti předpisy § 54 odst. 2 živn. řádu spadá do působnosti min. obchodu a nejsou proto podle toho, co bylo pověděno, policejní úřady podřízené min. vnitra oprávněny vydávati na základě čl. 3 zákona č. 125/1927 Sb. předpisy o tom, kterých silnic mají používati majitelé živností pro periodickou dopravu osob, provozujíce tuto svoji živnost.
Jde ještě o to, zda pravidelná hromadná doprava osob provozovaná po živnostensku obcí v jejím obvodu na základě § 2 odst. 1 písm. e) zákona z 23. prosince 1932 č. 198 Sb. podléhá předpisům živn. řádu přes to, že k této dopravě podle cit. předpisu zákonného obec koncese nepotřebuje. Zásadně každá činnost provozovaná po živnostensku podléhá předpisům živn. řádu. K vynětí z jeho předpisů je třeba positivního předpisu zákonného. Takového předpisu zákon č. 198/1932 Sb. nemá; osvobozuje jen obec, která chce ve svém obvodu provozovati po živnostensku pravidelnou hromadnou dopravu osob, od povinnosti vyžádati si koncesi k dopravě osob podle předpisů tohoto zákona. Poněvadž není ani jiného zákonného předpisu, podle kterého by pravidelná hromadná doprava osob provozovaná po živnostensku obcí v jejím obvodu byla vyňata z předpisů živn. řádu, sluší pokládati takovou dopravu za živnost ve smyslu živn. řádu, a to za živnost svobodnou, poněvadž ze systému živností koncesovaných je vyňata výše uvedeným zákonným předpisem a není zákonného předpisu, který by ji prohlašoval za živnost řemeslnou. Správnost tohoto právního názoru potvrzuje ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 198/1932 Sb., podle něhož podniky »Československé státní dráhy« a »Československá pošta« nepodléhají při provozování dopravy podle tohoto zákona předpisům živn. řádu a ostatním předpisům je měnícím a doplňujícím. Obce pří provozování dopravy podle tohoto zákona nejsou ani uvedeným zákonným ustanovením vyňaty z předpisů živn. řádu a proto — jak bylo dovoděno — mu podléhají. Jestliže však pravidelná hromadná doprava osob provozovaná po živnostensku obcí v jejím obvodu je živností ve smyslu živn. řádu, platí pro ni také ustanovení § 54 odst. 2 tohoto zákona, podle něhož — jak bylo uvedeno — lze sice vydávati předpisy o tom, kterých silnic mají používati majitelé živností pro periodickou dopravu osob, provozujíce tuto svoji živnost, avšak takové předpisy nemohou vydávati policejní úřady podřízené min. vnitra.
V konkrétním případě policejní komisařství v Karlových Varech zakázalo stěžující si obci, aby provozovala pravidelnou hromadnou dopravu osob autobusy určitými ulicemi v Karlových Varech. Takový předpis omezující provozování živnosti pro periodickou dopravu osob nebyl však oprávněn vydati státní úřad policejní, jak bylo výše dovoděno. Jestliže tak učinil, osobil si pravomoc, která mu podle zákona nenáleží. Žal, úřad, který tento nezákonný postup policejního komisařství schválil, porušil zákon. Musilo proto býti nař. rozhodnutí zrušeno podle § 7 zákona o ss, aniž bylo možno vejiti na ostatní námitky stížnosti a zabývati se otázkou, zda živnostenský úřad by snad mohl na základě § 54 živn. řádu omeziti naznačeným způsobem i jen jednotlivou živnost provozující dopravu osob.

Citace:

Č. 12902. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 611-613.