Authors:
= Váž. civ., 13 (1931), sv. 2
PDF

Čís. 10923.


Rekursní soud nemůže přihlížeti k zákonu ze dne 16. prosince 1930, čís. 4 sb. z. a n. na rok 1931, jenž neplatil v době rozhodnutí prvého soudu, třebaže platil v době rozhodnutí rekursního soudu.
(Rozh. ze dne 22. července 1931, R I 598/31.) Soud prvé stolice povolil exekuci k zajištěni výživného. Rekursní soud exekuční návrh zamítl, ježto vymáhající věřitel ani netvrdil, tím méně osvědčil, že k vydobytí splatného výživného byla již vedena exekuce.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelka nenapadá názor, z něhož vycházel rekursní soud, zamítaje návrh na povolení zajišťovací exekuce, nýbrž uplatňuje, že rekursní soud měl přihlížeti k zákonu ze dne 16. prosince 1930, čís. 4 sb. z. a n. na rok 1931, který v době, kdy bylo o rekursu rozhodováno, byl v platnosti. V tom však jí nelze přisvědčili. Tento zákon byl vyhlášen 26. ledna 1931 a jeho účinnost počala podle § 4 zák. čís. 139/19 dnem 25. února 1931. Návrh na povolení exekuce byl podán dne 18. ledna 1931. Nemohl tedy býti opřen o zákon, který ještě nebyl v platnosti. Rekursní soud přezkoumává usnesení prvního soudu podle stavu věci a práva v době, kdy první soud rozhodoval. Poněvadž řečený zákon nenabyl ještě účinnosti, nemohl rekursní soud k němu přihlížeti, třebaže v čase jeho rozhodnutí zákon ten již platil.
Citace:
Čís. 10923. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 50-51.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).