NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Čís. 14342.

Nárok povinného na vydání pojistek soudně uschovaných může býti zabaven jen podle § 295 ex. ř. zápovědí úřadu poukazujícímu, i když pojistky zní na doručitele. Tím jest vykonáno zabavení nároku na vydání pojistek nejen proti soudu, jenž má pojistky v úschově, nýbrž i proti pojišťovnám. Zabavení nároku na výplatu pojistek (zabavení pohledávek z pojistek plynoucích) lze, pokud tyto jsou v soudní úschově, provésti jen podle § 294 ex. ř. zákazem pojišťovnám, aby dlužníkovi platily.
Návrh na povolení exekuce zabavením uvedených nároků dlužníkových nemusí tu obsahovati udání, zda jde o pojistky, znějící na doručitele nebo na určitou obmyšlenou osobu.
(Rozh. ze dne 2. května 1935, R I 418/35.)
Vymáhající věřitel František Š. navrhl, by mu byla povolena exekuce zabavením nároku povinné pozůstalosti po Josefu M-ovi proti okresnímu soudu v K. na vydání dvou pojistek, v jeho úschově jsoucích, dále zabavením nároku povinné na výplatu těchto pojistek proti pojišťovnám a přikázáním těchto nároků k vybrání, jakož i zabavením, uschováním a prodejem těchto pojistek. Prvý soud (okresní soud v K.) návrhu nevyhověl. Důvody: V úschově soudu jest pojistka pojišťovny Assicujacione Generali v T., ředitelství pro Československou republiku v P., na 20000 Kč, které se mají vyplatiti dne 1. října 1946 pojištěnci samému,. t. j. Josefu M-ovi, dožije-li se toho dne, anebo kdyby dříve zemřel, jeho dětem Blaženě a Heleně M-ovým rovným dílem; dále jest v úschově soudu životní pojistka české vzájemné životní pojišťovny v P. rovněž na 20000 Kč, podle které vyplatí se pojištěný kapitál pojištěnci dne 1. prosince 1954 a, zemřel-li by před tímto dnem, ihned po jeho úmrtí dítkám Blaženě a Heleně M-ovým. Vymáhající věřitel tvrdí, aniž osvědčuje, že straně povinné, totiž pozůstalosti po Josefu M-ovi, přísluší vůbec nějaký nárok na uvedené dvě pojistky, ba naopak soud zjišťuje, že znějí výslovně pro případ úmrtí Josefa M-a ve prospěch jeho dvou dítek, totiž Blaženy a Heleny M-ových. Josef M. v poslední své vůli žádá, aby pojistka České vzájemné pojišťovny v P. byla ihned vyplacena jeho manželce Blaženě M-ové, avšak tato poslední vůle jest spíše přáním zůstavitelovým, ježto poslední vůlí možno pouze pořizovati o jmění výhradně zůstaviteli náležejícím. Poněvadž pojistky znějí pro případ jeho úmrtí na zákonité jeho dědice, nelze je do aktiv pozůstalostních pojati (sb. n. s. čís. 5662). Vzhledem k tomu není návrh na povolení exekuce ohledně těchto pojistek odůvodněn. Rekursní soud nevyhověl stížnosti do usnesení prvého soudu, jímž byl zamítnut návrh na zabavení, uschování a prodej pojistek, jinak změnil usnesení to a povolil exekuci podle návrhu. Důvody: První soud zamítl žádost na povolení exekuce zabavením a přikázáním nároku povinné strany na vydání dvou životních pojistek ze soudního deposita okresního soudu na K. a nároku na výplatu těchto pojistek vůči pojišťovnám, pustiv se do šetření, zda tvrzené tyto nároky straně povinné přísluší a zjistiv, že tomu tak není. Leč k tomuto šetření a rozhodování před povolením exekuce nebyl soud oprávněn, neboť exekuční návrh jest v tom směru přesný, takže nějakého vysvětlení podle § 55 odst. 3 ex. ř. nevyžadoval a proto bylo exekuci podle obsahu návrhu exekučního ve smyslu §§ 3 a 7 ex. ř. bez dalšího povoliti, jestliže exekuční titul byl řádně vykázán. Naproti tomu jest nedůvodná stížnost, pokud vytýká, že nebyla povolena také exekuce zabavením, uschováním a prodejem shora uvedených pojistek v soudní úschově u okresního soudu na K. jsoucích, neboť jednak na životní pojistky, které nezní na majitele nebo doručitele, nelze vésti exekuci podle § 206 ex. ř., nýbrž jen podle § 295 ex. ř., a totéž platí o věcech v soudním depositu jsoucích, na něž lze vésti exekuci rovněž jen zabavením nároku na jich vydání podle §§ 325, 295 ex. ř. (srov. Sdělení čís. 6 ve Věst. min. spravedlnosti roč. 1927), jak i strana vymáhající v další části exekučního návrhu učinila.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu povinné pozůstalosti a odmítl dovolací rekurs nezl. Blaženy a Heleny M-ových.
Důvody:
Zabavení soudní úschovy se vykonává jako zabavení dlužníkových nároků, jejichž předmětem jest vydání hmotných věcí, podle § 325 odstavec první ex. ř., jenž odkazuje co do způsobu zabavení na §§ 294 až 298 ex. ř. Z těchto ustanovení nelze však na soudní úschovu použíti § 296 ex. ř., poněvadž podle něho se vykonává zabavení odnětím věci a uložením u soudu, což při depositu soudním není již možné, ano se tak již dříve stalo. Jest proto zabavení soudní úschovy vykonati podle § 296 ex. ř. zápovědí úřadu poukazujícímu. V souzeném případě byl nárok povinné strany na vydání dvou pojistek tímto způsobem zabaven a nemohlo se zabavení státi podle § 296 ex. ř., ani kdyby pojistky zněly na doručitele. Tímto způsobem bylo vykonáno zabavení nároku na vydání pojistek nejen proti okresnímu soudu na K. jako uschovacímu a poukazujícímu úřadu, nýbrž i proti oběma pojišťovnám, ano proti nim nemohlo zabavení pojistek, i kdyby znělý na doručitele, býti vykonáno podle § 296 ex. ř. odnětím pojistek a uložením u soudu, poněvadž jednak neměly pojišťovny ony pojistky ve své moci, jednak se stalo uložení pojistek k soudu již dříve. Zbývá proto jen zabavení nároku na výplatu pojistek, to jest zabavení pohledávek z pojistek plynoucích, což se dalo za tohoto stavu provésti jedině podle § 294 ex. ř. zákazem poddlužníkům — t. j. pojišťovnám —, aby dlužníkovi platily, což se ve souzeném případě také stalo. Z toho jest patrno, že exekuční návrh nemusil obsahovati udání, zda jde o pojistky znějící na doručitele nebo na určitou omyšlenou osobu, neboť pro způsob vedení exekuce (§ 54 čís. 3 ex. ř.) nebylo toho zapotřebí a otázkou, zda pojistné pohledávky patří dlužníku (pozůstalosti) nebo třetí osobě, se exekuční soud z úřadu zabývati nemůže, ano jest věcí nezúčastněné třetí osoby, aby uplatňovala podle § 37 ex. ř. nárok na vyloučení z exekuce, a proto bylo dovolací rekurs nezúčastněných nezletilých Blaženy a Heleny M-ových jako nepřípustný podle § 526 odstavec druhý c. ř. s. a § 78 ex. ř. odmítnouti. Ani přikázání nároku na vyplacení pojistek k vybrání se nepříčí zákonu. Předně nejde tu proti pojišťovnám již o vybrání nároku na vydání pojistek, nýbrž na výplatu pojistek, tedy zaplacení pohledávek, a o přiznání nároku na zaplacení pohledávek neplatí ustanovení §§ 325, 327 a 328 ex. ř. o zpeněžení ve smyslu ustanovení o zabavení a prodeji movitých věcí, nýbrž platí předpisy §§ 303 a násl. ex. ř. o přikázání pohledávek. Převyšuje-li přikázaná pohledávka pohledávku vymáhanou, poskytuje povinné straně dostatečnou ochranu ustanovení § 312 ex. ř. a není to překážkou povolení, přikázati pohledávku k vybrání.

Citace:

Čís. 14342. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 375-377.