NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6557.

Školství: * Předpisem § 13 zák. z 19. února 1870 čís. 22 z. z. česk., že školní stavení má býti postaveno pokud možná uprostřed školní osady, není míněn jen střed geografický.
(Nález ze dne 16. května 1927 č. 10550).
Věc: Obec M. (adv Dr. Kar. Altmann z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran schválení místa pro budovu školní.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — — —
O stížnosti uvažoval nss takto:
Stížnost založena jest ve své meritorní části na názoru, že § 13 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. česk., pokud žádá, aby byla postavena budova školní pokud možno uprostřed osady školní, má na mysli střed geografický a že je proto úsudek žal. úřadu o tom, že jest obec Š. středem školní obce i po vyškolení obce B. právně mylný a tudíž v rozporu se zákonem.
Nss neshledal tuto výtku důvodnou.
§ 13 cit. zák. ustanovuje, že má býti postaveno školní stavení »pokud možno uprostřed osady školní«, aniž by blíže vysvětloval aneb v jiném svém předpisu určoval, jak sluší ustanovení tomu rozuměti. Nutno proto při výkladu předpisu toho přihlédnouti k účelu jeho a uvážiti zvláště, že školní budova slouží především zájmům těch, kdož jsou po zákonu povinni školu navštěvovati a že je tudíž i tento moment jistě závažnou skutečností při řešení otázky, kde bude školní budova nejvhodněji postavena. A ježto dále nemůže býti důvodně popíráno, že by nebylo všeobecným zájmem školním, aby pokud možno největší počet dítek měl do školní budovy pokud možno krátkou a pohodlnou cestu a aby tedy měla většina dítek školou povinných školní budovu v přiměřené vzdálenosti od svých obydlí, nutno míti za to, že jest požadavkem zákona, aby byla školní budova co do své místní situace tak položena, aby byla pro většinu dítek pokud možno snadno přístupna. Leč potom nelze slova § 13 cit. zák. »pokud možno uprostřed osady školní« vykládati toliko jako pojem označující teritoriální (geografický) střed mezi několika místními obcemi, resp. osadami tvořícími dohromady jednu obec školní, nýbrž nutno pod výraz ten zahrnouti také ona místa ve školní obci, kde se se zřetelem na místní poměry (populaci, počet dítek školou povinných atd.) soustřeďuje život její a která jsou tedy po této stránce střediskem obvodu školního. Nemá proto stížnost pravdu, pokud operuje toliko s geografickým středem obce školní a jdou mimo všechny vývody její, kterými z této premisy se snaží dovoditi nezákonnost nař. rozhodnutí.
O tom, je-li určitá osada, resp. určité místo středem školní obce ve smyslu právě dovozeném, rozhodují ovšem úřady školní podle své volné úvahy a jsou při tomto hodnocení směrodatných skutečností vázáni toliko potud, že si musí opatřiti pro svůj závěr dostatečný skutkový materiál a podklad. Není proto otázka určení stanoviště pro školní budovu otázkou právní, nýbrž skutkovou a tvoří zodpovědění otázky té součást skutkového zjištění jako podkladu rozhodnutí správního úřadu. Zodpovědění této otázky správním úřadem vymyká se tudíž ve smyslu § 6 zák. o ss meritorní ingerenci nss-u a může nss závěr v tomto směru přezkoumati toliko s hlediska formelního. — — — —

Citace:

č. 6557. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 854-855.