Č. 5179.Četnictvo. — Vojenské věci: * Důstojník vojenský přidělený četnictvu k činné službě ve smyslu § 5 zákona č. 186/20 má po čas svého přidělení nárok na požitky důstojníka vojenského. Nařízení, které stanoví podrobnosti ve smyslu § 5, odst. 2 cit. zák., musí odpovídati § 55 ústavní listiny.(Nález ze dne 4. prosince 1925 č. 23244).Věc: Josef F. v Bratislavě proti ministerstvu vnitra stran mimořádných požitků vojenského gážisty.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: St-l byl jako vojenský kapitán v činné službě dne 19. září 1919 přidělen četnictvu k činné službě a dne 1. září 1920 do stavu četnictva definitivně převzat. Dovolávaje se ustanovení § 5 zák. z 19. března 1920 č. 186 Sb. a výnosu mno z 3. srpna 1923 č. 554053 s. o. prez. žádal, aby mu byly za dobu od 1. ledna do 31. srpna 1920 dodatečně přiznány mimořádné resp. zvláštní požitky pro Slovensko. Žádosti té nebylo vyhověno, což stížnost naříká jako nezákonné, dovozujíc z § 5 cit. zák. a z okolnosti, že cit. výnosem mno byly gážistům čsl. vojska na Slovensku přiznány dodatečně mimořádné požitky, že st-l má na tyto požitky nárok. Nař. rozhodnutí dovolává se toho, že služební požitky pro příslušníky četnictva konající službu na Slovensku, byly upravovány a přiznávány již od 1. února 1919 řadou výnosů min. vnitra --, ovšem podle jiných zásad, než na kterých jest založen citovaný výnos mno, a vychází z názoru, že úprava ta platí též na osoby přijaté k četnictvu na zkoušku.Nss založil rozhodnutí o této stížnosti na následujících úvahách:Podle zákona o četnictvu ze 14. dubna 1920 č. 299 Sb., §§ 18 až 22, nezbývá pochybnosti, že vojenští důstojníci, přidělení do četnické služby na zkoušku, jsou příslušníky četnictva. Když však zákon ten v § 25, pokud jde o osobní požitky četnictva, odvolává se na zvláštní zákon a když dále zákon upravující služební požitky čsl. četnictva z 19. března 1920 č. 186 Sb., v § 5 o voj. důstojnících zařaděných do hodn. tříd, kteří jsou přiděleni četnictvu k činné službě, stanoví, že tito důstojníci obdrží po čas svého přidělení osobní a vedlejší požitky zásadně ve výměře pro čsl. vojsko stanovené, jest tím zřejmě stanoveno, že pro tyto přidělené důstojníky platí, pokud jde o osobní a vedlejší požitky, předpisy pro čsl. vojsko — nikoliv předpisy pro četnictvo, zvláště když tu jest jen toto ustanovení zákona, neboť nařízení ustanovující něco bližšího ve smyslu § 55 úst. listiny dosud vydáno nebylo.Odvolalo-li se nař. rozhodnutí na výnosy min. vnitra upravující četnické požitky, posuzovalo žádost st-lovu podle norem, které — nehledě k tomu, lze-li je pokládati za nařízení ve smyslu ústavy, jistě na st-le — pokud byl četnictvu přidělen — neměly platnosti, pročež bylo uznáno dle § 7 zák. o ss.