Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 60 (1921). Praha: Právnická jednota v Praze, 400 s. + příloha
Authors:
= Sociální revue, 7 (1926)
PDF

Vládnoucím a ovládaným.


Období těžkých zklamání dolehlo na pracující lidstvo, které po letech strádání ve válce světové vydobylo jako konečnou metu světový mír, uznání práci a osobnosti pracovníků a právo spolurozhodovati při úpravě pracovních podmínek.
Vlna drahoty vzešlá z papírového hospodářství stlačila kupní sílu peněz. Hospodářská krise pak vedla téměř všude k nezaměstnanosti. Dělnická třída spatřovala v osmihodinové době pracovní splnění svých tužeb, za něž zápasila po třicet let; mezinárodní obecné uznání a neztenčené provedení tohoto požadavku bylo jí však odepřeno. Duševním pracovníkům hrozí ochuzení a znehodnocení jejich práce. Pokusům dobudovati sociální pojištění brání se poukazem na příšeru finančního přetížení státu a průmyslu. Naproti tomu snaží se finanční kapitál těžiti bohaté zisky ze zmatků Evropy a západní Asie, zmocniti se stěžejních průmyslových odvětví světa a využíti jich nerušeně jako soukromých monopolů. Aby kupní síla národů byla nepokrytě uvedena v područí této mocenské politiky, neváhá se již téměř ani před opatřeními, která by mohla ohroziti anebo přivoditi i pád pracně vybudovaného mírového díla Společnosti národů.
Proti těmto nebezpečím uvedeno bylo v život Mezinárodní sdružení pro sociální pokrok. Vzniknuvši splynutím tří mezinárodních svazů, totiž stálého výboru pro sociální pojištění (jenž vzešel z pařížského sjezdu pro úrazové pojištění v roce 1889), mezinárodního sdružení pro zákonnou ochranu dělnictva (založeného roku 1900 v Paříži a ustaveného se sídlem v Basileji roku 1901) a mezinárodního sdružení pro boj proti nezaměstnanosti (založeného v Ženevě roku 1910), může nové sdružení pro sociální pokrok mluviti o zkušenosti pohnutých let. První úmluvy o ochraně dělnictva z r. 1904 a 1906 založeny jsou na průkopnické práci zakladatelů těchto sdružení; usnesení přijatá v jejich shromážděních stala se zbrojnicí, z níž po válce vzalo mezinárodní odborové hnutí své zbraně, jimiž vymohlo mezinárodní ústavní listinu práce. Jejich kongresy přiměly často i zdráhající se státníky k uznání moderních požadavků: tak vedly sjezdy pro sociální pojištění k vítězství zásady pojištění povinného, sjezd pro boj proti nezaměstnanosti v Lucemburku (1923) k plnému uznání pojištění proti nezaměstnanosti, a sjezd konaný v Praze (1924) k obhájení osmihodinové doby pracovní a závodních výborů. Jest nyní na novém mezinárodním sdružení, aby průkopnickou činností badatelskou, výchovou veřejného mínění a úsilím o ratifikace mezinárodních pracovních úmluv se ve všech těchto oborech osvědčilo jako přední stráž sociálního pokroku.
Události vyvrátily jasněji než kdy jindy domněnku, jíž se oddávali mnozí duchové, jakoby založením oficielní Mezinárodní orga-
8 105 nisace a úřadu práce v Ženevě byla ochrana zaměstnanectva všeho světa již zaručena a každá svobodná iniciativa zbytečná. Proč potřebuje ochranná a budovatelská činnost sociálního zákonodárství svobodné organisace, povolané, aby oficielní instituci ražena byla volnější dráha k úspěchům?
Především nedostává se Mezinárodnímu úřadu práce Společnosti národů oné nezávislosti na vládách, která jedině zaručuje pokrok. Podléhajíc úpilně a bez kontroly vlivu vlád, mohla by se oficielní organisace — i proti projevené vůli vedení Mezinárodního úřadu práce — velice snadno státi z nástroje pokroku prostředkem k brzdění ochrany práce a místo povzbudivého vlivu na tempo všeobecného pokroku ve všech státech mohla by býti nucena přizpůsoboval se nejzaostalejším státům.
Dále neposkytuje organisace práce všem faktorům, kteří se dosud osvědčili jako nositelé sociálních reforem, možnosti spolupráce a vytváří mezi zúčastněnými zástupci mechanickou poměrnost, jež neodpovídá vždy reálnému stavu hybných sil. Dělnická třída jest omezena na jednu čtvrtinu vlivu, neodvislá věda nemá zastoupení. Sociálně pokroková složka zaměstnavatelské skupiny mizí v celkovém rámci organisací zaměstnavatelských.
Konečně existuje řada problémů, jichž probádání může býti s úspěchem uskutečněno toliko neodvislou vědou a studiem zájemníků, nikoli však státními orgány. Je krátce třeba svobodné organisace v každé zemi i v každé pospolitosti národů, jež by žila, kontrolujíc a podporujíc, propagujíc a vzpružujíc pokrokové snahy vedle oficielní organisace.
Dne 1. října 1924, v předvečer zahájení sjezdu svolaného společně mezinárodními sdruženími a obeslaného 1100 osobami z 28 států, bylo usneseno založiti takovouto neodvislou organisaci; 25. září 1925 schváleny byly v Bernu její stanovy. První její shromáždění uspořádáno bude ve dnech 22. až 24. září 1926 v Montreux. Jeho program, jehož uskutečnění částečně připadne pozdějším zasedáním, obsahuje tyto body:
1. Ochrana a pojištění soukromých zaměstnanců. — 2. Právní a sociální postavení veřejných zaměstnanců. — 3. Pracovní přestávky a dovolené. — 4. Vývoj závodních výborů. — 5. Minimální mzdy v domácké práci. — 6. Boj proti nezaměstnanosti prostřednictvím mezinárodní kontroly úvěru za účelem zamezení hospodářských krisí a prostřednictvím časového rozvržení veřejných prací. — 7. Ochrana vystěhovalců. — 8. Mezinárodní úrazová zábrana. — 9. Pojištění mateřství. — 10. Vyplácení důchodů dělníkům v cizině úrazem postiženým a jejich rodinným příslušníkům mezinárodní ústřednou. — 11. Vědecká kontrola způsobu vypočítávání sociálního zatížení a povznesení národního hospodářství sociálním pojištěním.
K provádění sociální politiky odpovídající vzrůstajícím nárokům praktického života na rozpětí duševní i hmotné práce je třeba tří složek: zásadního usměrnění, uzákonění a provedení.
Jakým směrem se má bráti sociální politika, může býti odvozeno toliko z vědeckého zkoumání a zachycení souhrnu hospodářských vztahů. Z toho důvodu dovolává se Mezinárodní sdružení pro sociální pokrok badatelů zkoumajících otázky prá-
106 ce s nejširšího hlediska, psychologů, psychotechniků, pedagogů, etiků, hygieniků, sociálních ekonomů, statistiků, právníků zabývajících se otázkami práce, sociologů.
Docházeti k závěrům pro správní praxi z poznání skutečnosti, přehodnocovali výsledky vědeckého badání ve formu užitečnou, toť věcí zákonodárсů, tedy těch, kdož nejrůznějšími normami upravují hospodářské jevy, nechť již jde o kolektivní smlouvu a nález rozhodčí, či o zákon a nařízení.
Každá norma však vyžaduje záruky svého provedení a znalosti své techniky. Proto dovolává se Mezinárodní sdružení pro sociální pokrok závodních výborů, tajemníků dělnických organisací, pěstounek mládeže, sociálních inženýrů, pojišťovacích a inspekčních úředníků, jakož i celé armády státních i jiných sociálních úředníků, jimž se sice během posledních dvaceti let dostalo zřízením zvláštních správních orgánů a ministerstev sociální péče viditelné hlavy, jimž však chybí společná orientace ve smyslu velkorysého všeobecného vývoje a příležitosti o něm spolupracovati. Obory státní správy sociálně politické stávají se bez vnějších podnětů snadno bezvolným nástrojem routiny; v mezinárodní soutěži znásobuje se však jejich výkonnost ve prospěch vlastního státu.
Konečně dovoláváme se sociálně smýšlejících a hospodářsky myslících lidí všech zemí bez rozdílu, vyznavačů všech světových názorů, jimž péče o obecné blaho znamená více nežli vlastní prospěch, aby svojí podporou dosud existujících a nově utvořených skupin Mezinárodního sdružení pro sociální pokrok, které dnes čítá 22 skupin státních, spolupůsobili k jeho vybudování v přední stráž mezinárodní solidarity, ve hráz proti nebezpečí nových válek a nových otřesů a v životodárné středisko svobodného badání a uspořádání společnosti.
Dospěti poctivou a neodvislou hospodářsky badatelskou prací k plnému rozvití pracovní mohutnosti, kupní síly a kulturního rozmachu práce, a poctivým dorozuměním k obecnému míru mezi národy, to jsou cesty, jimiž jde Mezinárodní sdružení pro sociální pokrok.
Mezinárodní sdružení pro sociální pokrok.
Předseda:
Dr. Karel Renner,
státní kancléř m. s., Vídeň.
Generální sekretář:
Prof. Adéodat Boissard,
Paříž.
Sociální ústav Československé republiky
(jakožto státní skupina tohoto mezinárodního sdružení pro Československo).
107
Citace:
Vládnoucím a ovládaným.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 119-121.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).