NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 2309.

Tím, že žalující společenstvo bylo zapsáno před skončením sporu v prvé stolici do rejstříku a o tom podán soudu průkaz, byl odstraněn nedostatek procesní způsobilosti.
Pokud společenstvo z jednání, jež byla za něho předsevzata dříve, nežli bylo zarejstříkováno, nabývá práv a závazků.
(Rozh. ze dne 21. února 1923, R I 20/23.)
Žalovaná firma objednala v květnu 1921 u žalujícího inscrtního a obchodního společenstva »N« inserci v denních listech. Za žalující společenstvo, jež tehdy nebylo ještě zapsáno v rejstříku, jednali Antonín F. a Ferdinand R. Provedši inserci, domáhalo se společenstvo na žalované úplaty. V době podání žaloby nebylo ještě společenstvo zapsáno v rejstříku, stalo se tak teprve za řízení v prvé stolici. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Důvody: Námitka žalované strany, že žalující postrádá aktivní legitimace k žalobě, jest odůvodněna, neboť jest zjištěno, že zápis žalující strany jako firmy pod zněním »N«, pod nímž jako strana vystupuje, do rejstříku společenstev stal se teprve dnem 31. března 1922, tedy dávno po podané žalobě. Dle § 8 zák. o výrobních a hospodářských společenstvech (ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.) předpokládá se ku právní existenci společenstva jeho zápis do společenstevního rejstříku. Byla-li před jeho zápisem ve jménu společenstva uzavírána právní jednání, ručí za ně jednající osobně a solidárně. Že existenci žalujícího společenstva zakládá teprve jeho zápis do rejstříku, jde na jevo dále z ustanovení §u 2, 3 a 7 cit. zák. Pouhé živnostenské oprávnění, jehož snad společenstvu před tím se dostalo ku provozování opovězeného podniku, nezakládá tedy bez průkazu řádné registrace právní způsobilosti ku nabývání práv a uzavírání právních jednání pro společenstvo jako takové. Ze zmíněného živnostenského oprávnění dá se pouze dovozovati, že ony osoby, které o živnostenské oprávnění jménem zakládajícího se společenstva žádaly, budou dle §u 8 zák. o společenstvech jedině zavázány pokud se týče oprávněny z oněch právních jednání, jež po udělení zmíněného živnostenského oprávnění a před soudní registrací jimi založena byla. Nedá se mysliti, by pouhé živnostenské oprávnění mělo derogující vliv na zřejmý a jasný předpis §u 8 zákona. V tomto sporu je zjištěno, že za žalující společenstvo vystupovaly při projednávání tvrzené objednávky zcela jiné osoby, než které byly k jeho zastupování oprávněny, zejména, že nikdo z osob jednajících jménem společenstva, nebyl ani členem představenstva ani členem dozorčí rady, jež ovšem dávno již před podáním této žaloby, pokud se týče v době uzavřené objednávky ustaveny byly. Jednali-li snad F. a R. jménem oněch fysických osob, které živnostenský podnik opověděly, vystupovali tito jako zmocněnci těchto a mohly by proto jedině ony fysické osoby případné své nároky z uzavřeného právního jednání uplatňovati (§ 1017 obč. zák.). Odvolací soud zrušil rozsudek prvého soudu a uložil mu, by, vyčkaje pravomoci, v jednání pokračoval a věc znovu rozhodl. Důvody: Sluší předem řešiti otázku, zda žalující společenstvo má právní způsobilost jednati. Při zahájení rozepře nebylo ještě jako takové právní osobou a tedy chyběla mu způsobilost procesní. Nedostatek ten však dle §u 6 c. ř. s. odstraněn by tím, že společenstvo po svém zápisu ve sporu dále jednalo a celé řízení tím schválilo. Nastává další otázka, zda a pokud žalující společenstvo z jednání osob, za ně před jeho registrací jednavších, vstupuje v práva a závazky, jejich jednáním založené. Osobní ručení těchto za společenstvo, jež založiti se má, jednajících osob zajisté pomíjí, jestli společenstvo, později zápisem v rejstřík povstavší, právní jednání, jeho jménem předsevzatá, v zákonné formě schválí. Jen kdyby společenstvo po svém zápisu jednání, jeho jménem předsevzatých, neschválilo, ručili by jednající i po zápisu osobně a nedílně. V tom směru pak svědek Ferdinand R. potvrdil, že byl ostatními členy společenstva zmocněn, aby podnik řídil a vedl, pokud společenstvo nebude registrováno, a že nárok proti žalovanému vzešel a přísluší jedině žalující »N« a nikoli jemu osobně. Z toho vyplývá, že František R. jednal za společenstvo dosud v rejstříku nezapsané, že veškerá jednání s třetími osobami uzavíral jménem společenstva, a, že společenstvo jednání jeho schválilo, plyne zřejmě z toho, že společenstvo pohledávku z jednání jeho vzniklou, na kterou si on nároku nečiní, proti žalovanému vymáhá. Jen tenkráte, kdyby společenstvo po zápisu jednání jeho jménem předsevzatá neschválilo, ručil by Ferdinand R. osobně i po zápisu a naopak zase práv nabýval. Jde tu proto o poměr mezi žalujícím společenstvem a žalovaným.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Stížnost není odůvodněna. Odvolací soud uznal, že nedostatek způsobilosti ke sporu na straně žalujícího společenstva byl dle §u 6 c. ř. s. odčiněn -zápisem společenstva do rejstříku společenstev, a to právem. Ustanovujeť arciť § 8 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák., že před zápisem společenstvo »jako takové« nepozůstává; avšak druhá věta tohoto zákonného ustanovení upravuje poměr pro případ, že již před zápisem určité fysické osoby jménem společenstva jednají, a ustanovuje, že osoby takto jednající ručí osobně a solidárně, t. j. tenkráte, neuskuteční-li se zápis společenstva a tím vznik právní osobnosti, která by vešla v práva a závazky osobami oněmi pro společenstvo nabyté (převzaté). Má-li společenstvo vzniknouti, jest právě zapotřebí určité součinnosti fysických osob, které nechtějí zavazovati sebe a nabývati pro sebe jako jednotlivci, nýbrž jako právní celek. Stojíť proto proti žalovanému, když ne právnická osoba jako taková, určité fysické osoby, kterým se dostává způsobilosti jednati před soudem po rozumu §u 1 c. ř. s. Není proto správným názor stěžovatelův, že v době podání žaloby nebylo tu ani osoby fysické, ani osoby právnické, která by k uplatňování nároku před soudem byla oprávněna. Obchod, z něhož jest žalováno, byl uzavřen a také splněn, ať již tak neb onak, určitými fysickými osobami a proto bylo by bývalo povinností soudu, když vzešly pochybnosti o tom, že žalující společenstvo jako právnická osoba již existuje, aby po rozumu druhé věty §u 230 (§u 6 c. ř. s.) působil toliko k tomu, by na místě právnické osoby nastoupily po případě ony fysické osoby, které jménem společenstva před zápisem jednaly (§ 1175 obč. zák.). Tím však, že žalující společenstvo předložilo ještě před rozhodnutím sporu v první stolici doklad o tom, že jest již zapsáno, byl odstranitelný nedostatek ten odčiněn a nelze proto shledati dosavadní řízení před nižšími soudy zmatečným (§ 7 c. ř. s.). Pokud se týče věcné stránky napadeného rozhodnutí, jest správným názor odvolacího soudu, že aktivní legitimace žalujícího společenstva jest dána, neboť společenstvo schválilo jednání osob, za ně před zápisem činných, tím, že touto žalobou uplatňuje nárok z obchodu, jimi se žalovaným uzavřeného. Nezáleží na tom, zda osoby ty byly již zvolenými členy představenstva či zda jednaly pouze jako akvisitéři, zřízenci nebo jednatelé s určitou plnou mocí (čl. 55 obch. zák.), danou jim osobami ostatními, sdruženými v tvořícím se společenstvu. Rozhodující jest okolnost, zda osoby ty jednaly na venek jménem vlastním či v pouhém zastoupení a zdali vůle žalovaného jako spolusmluvníka nesla se k tomu, uzavříti toliko s nimi osobně obchod a nikoliv s osobou, ať již právnickou nebo fysickou, kterou zastupovaly. V tom směru netvrdí žalovaný, že neměl vůle uzavříti obchod se žalujícím společenstvem a neměl ani svědek H., který projednával s A. F-em objednávku za žalovaného, pochybnosti o tom, že prostřednictvím A. F-a uzavřel jednání s »N«, poněvadž F. mu sdělil, že je od firmy »N« a že firma »Z« takových věcí již nepřijímá; tím méně nechal svědka H-a o tom v pochybnosti svědek Ferdinand R., který jednal rovněž jen jménem a v zastoupení firmy »N«. Je-li však jisto, že vůle oněch zřízenců (jednatelů) F-a a R-a nesměřovala k tomu, by uzavřeli obchod pro sebe, a že žalovaný věděl, že uzavírá obchody s »N«, není pochybnosti o tom, že jde o právní poměr mezi žalujícím společenstvem a žalovaným, čímž jest, jak správně dovozuje odvolací soud, dána aktivní legitimace žalujícího společenstva, aniž jest zapotřebí výslovného postupu práv z onoho obchodu, jejími zřízenci (jednateli) uzavřeného, na žalující společenstvo..

Citace:

Čís. 2309. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 314-317.