Čís. 14788.

K § 297 a) obč. zák. Důvod tohoto ustanovení.
Hlediska rozhodná pro posouzení otázky, zda věc jest příslušenstvím nemovitosti.
Podmínka kupní smlouvy, že dodaný předmět jest kupiteli až do úplného zaplacení předán pouze do užívání, že nesmí se státi příslušenstvím nemovitosti a že kupitel výslovně se také zříká práva učiniti věc spojením s nemovitostí příslušenstvím této, nemá právních účinků, umožňujíc obcházení zákona.
(Rozh. ze dne 18. prosince 1935, Rv I 345/34.)
Žalobkyně domáhá se žalobou na žalovaném vydání chladícího přístroje s příslušenstvím, tvrdíc, že jej prodala žalovanému s výhradou práva vlastnického až do úplného zaplacení kupní ceny, jež zaplacena nebyla. Podle obsahu kupního listu, jejž žalovaný schválil, souhlasil žalovaný s tím, že stroj jest mu odevzdán jen do užívání, pokud nebude úplně zaplacen, že nesmí také tvořiti součást budovy, i kdyby byl s ní zazděním spojen, a svolil k tomu, by si žalobkyně své vlastnické právo ke stroji dala podle § 297 a) obč. zák. knihovně poznamenali. Nižší soudy vyhověly žalobě, prvý soud z těchto důvodů: Žalovanému byly odevzdány stroje až do úplného zaplacení jen do užívání. Nesměly, pokud nebyly zaplaceny, tvořiti součást budovy i kdyby byly s ní zazděním spojeny a žalovaný svolil také k tomu, aby žalobkyně ve smyslu § 297 a) obč. zák. dala si vlastnické právo ke strojům poznamenati knihovně na nemovitosti, kde byly stroje umístěny. Zřekl se tedy žalovaný výslovně práva, by stroje staly se spojením s nemovitostí příslušenstvím této nemovitosti a naopak potvrdil, že se mu odevzdávají jen do užívání. Zřeknutí takové není proti dobrým mravům a není tedy podle zákona neplatným. Nehledě ani k tomu nutno uvážiti ještě i to, že vlastnosti příslušenství může nabýti jen stroj, který byl postaven do podniku vlastníkem stroje. Vždyť § 294 obč. zák. výslovně stanoví: do příslušenství patří . . . i vedlejší věci, bez nichž hlavní věci nelze upotřebiti, nebo o kterých zákon nebo vlastník určil, aby se jich trvale k hlavní věci upotřebilo. Žalovaný však vůbec nikdy vlastníkem chladícího zařízení ještě nebyl a proto ani spojením s věcí hlavní nemohlo zařízení to nabýti povahy příslušenství. Pokud konečně jde o námitku žalovaného, že by mohl býti odsouzen jen k vrácení strojů proti vrácení zaplacené jim splátky a náhradě vynaloženého zlepšení zapomíná, že žalobkyně svoji žalobou domáhá se pouhého vydání dodaného zařízení zpět, aniž by jakýmkoliv způsobem dala najevo, že chce vůbec ustoupiti od smlouvy. Domáhá-li se prodatel vydání věcí, nikoliv však ustoupení od smlouvy, nemůže kupitel požadovali, by mu bylo vráceno, co již na kupní cenu zaplatil, a nemůže z tohoto důvodu zadržovali vydání věcí. Ostatně i ohledně této námitky ustanovuje kupní list, že, použila-li žalobkyně vyhrazeného práva vžiti si dodané předměty zpět, nevrací v takovém případě splátky učiněné, jelikož tyto slouží k uhrazení půjčovného a odškodného za opotřebení a i s tímto ustanovením kupního listu žalovaný podepsav jej souhlasil.
Nejvyšší soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
V rozh. čís. 11200, 12106, 13312 sb. n. s. vyložil nejvyšší soud, že stroje dodané vlastníku nemovitosti s výhradou práva vlastnického až do úplného zaplacení a ve smyslu § 294 obč. zák. trvale spojené s nemovitostí, aniž by si dodavatel vymohl knihovní poznámku podle § 297 a) obč. zák., stávají se příslušenstvím nemovitosti, vystupují z vlastnictví dodavatele, stávají se vlastnictvím majitele nemovitosti, se kterou byly spojeny a proto věcná vlastnická žaloba dodavatele jest bezpředmětná. Nižší soudy však při posuzování této otázky vycházely z podmínek kupního listu ze dne 14. června 1931 a jeho ustanovení, že dodávané chladící zařízení jest žalovanému až do úplného zaplacení předáváno pouze do užívání s tím, že nesmí státi se příslušenstvím nemovitosti a že žalovaný výslovně se zříká práva učiniti zařízení spojením s nemovitostí příslušenstvím této. Z těchto ustanovení kupního listu usoudily, že dodané chladící zařízení nemohlo se státi příslušenstvím nemovitostí, že tedy i žalobkyně nepřestala býti jeho vlastnicí a proto vyhověly žalobě žádající vydání dodaného chladícího zařízení. Názor ten není správný. Důvodem ustanovení § 297 a) obč. zák. bylo zabezpečiti hypotekární a jiný úvěr, který výhradou práva vlastnického byl podrýván. Zákon chtěl zabrániti tomu, aby z nemovitostí nebyly na škodu věřitelstva vytrhovány důležité a mnohdy právě nejcennější součástky a nutno tedy předpis ten vykládati přísně a důsledně. Účel jeho byl by zcela zmařen, když by v poměru mezi přímými smluvniky, kde věřitelé eventuelně na spor ani nemají vlivu, zásada tato neměla býti uznávána a dodavatel, který nezachoval opatrností v § 297 a) obč. zák. uvedených, mohl stroje, třebas podle § 294 obč. zák. s nemovitostí spojené, požadovati nazpět. Podmínky kupního listu o zákazu, spojení zařízení s nemovitostí a nemožnosti státi se příslušenstvím nemohou míti účinku, poněvadž byl by tak obcházen zákon. Zda nějaká věc jest či není příslušenstvím nemovitostí, nutno posuzovati podle toho, zda vedlejší věc možno podle názoru hospodářského styku a zásad považovati za příslušenství, totiž buď že jest s nemovitostí trvale tak spojena, že ji bez porušení odstraniti nelze, nebo aby šlo o takovou vedlejší věc, bez níž hlavní věci nelze užívati, nebo o níž zákon neb vlastník určil, aby jí trvale pro hlavní věc bylo užíváno. Nemůže tu ani obmezení vůle vlastníkovy, zevnímu světu ostatně nijak nepoznatelné, míti proto vliv na posouzení, zda dodané zařízení stalo se příslušenstvím, čili nic. Námitka žalovaného, že nemovitost, se kterou chladící zařízení snad bylo spojeno, není jeho výhradným vlastnictvím, nemá na posouzení věci vlivu. Spoluvlastníci mají podle § 828 obč. zák. právo společnou věcí volně nakládati a v případě shody představují jednu osobu. Že by zde mezi spoluvlastníky nemovitosti byla nějaká neshoda, není ani tvrzeno ani jinak nevyšlo najevo (rozh. čís. 13220, 13312 sb. n. s.). Úvahy tyto podrží v tomto případě svoji závaznost, bude-li kladně zodpověděna otázka, že dodané chladící zařízení je příslušenstvím nemovitosti ve smyslu §§ 294, 297 obč. zák., kdyžtě nižší soudy zřejmě považovaly je za stroje ve smyslu § 297 a) obč. zák. Nejvyšší soud nemohl však ihned rozhodnouti ve věci samé, ačkoli uplatňován je pouze dovolací důvod nesprávného právního posouzení, poněvadž nižšími soudy nebyl vyřešen základ námitky dovolatelovy, zda tu běží skutečně o případ slučenství nemovitosti čili nic. Na prvém soudu bude, aby podle zásad shora vytčených projednal se stranami, zda žalobkyní dodané chladící zařízení stalo se příslušenstvím nemovitosti žalovaného, či pouze živnostenského podniku hostinského a řeznického tam žalovaným provozovaného, zda lze hlavní věci i bez této vedlejší věci vůbec užívati, či jen v obmezeném rozsahu, kdy a jakým způsobem nastalo trvalé účelové spojení věci vedlejší s hlavní věcí. V tom směru nechť soud za použití § 182 c. ř. s. dotazy na strany objasní skutkové údaje pro řešení věci rozhodné a případně nabídnuté důkazy provede, a podlé výsledku znova rozhodne.

Citace:

č. 14788. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 933-936.