Čís. 15526.

Předpisu § 412 c. ř. s. v doslovu čl. IV čís. 14 zákona čís. 161/36 Sb. z. a n. jest užíti při vyřízení dovolání za účinnosti tohoto zákona.
(Rozh. ze dne 22. října 1936, Rv I 1529/34.)
Žalovaní uplatňovali v dovolání do potvrzujícího rozsudku prvého soudu, jímž uznáno bylo podle žaloby, vadnost řízení spatřujíce ji v tom, že prvý soud po změně v osobě soudce neopakoval důkazy výslechem svědků provedené před tím jiným soudcem.
Nejvyšší soud nevyhověv dovolání uvedl v otázce, o niž tu jde.
v důvodech:
K výtce vadnosti řízení činěné již v odvolacím řízení, že první soud po změně v osobě soudce neopakoval důkazy výslechem svědků provedené před tím jiným soudcem, stačí poukázati na nynější doslov § 412 c. ř. s. podle čl. IV čís. 14 zák. ze dne 16. června 1936 čís. 161 Sb. z. a n., jenž platí již od 1. srpna 1936 a jímž jako procesním právem donucovacím vykládajícím jen ustanovení § 412 c. ř. s. se musí nejvyšší soud v době svého rozhodnutí říditi.

Citace:

č. 15526. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 985-986.