Č. 9041.Policejní právo trestní: 1. * I zákazy, vydané policejním úřadem státním, jsou »nařízeními vládními« ve smyslu § 11 cís. nař. čís. 96/1854 ř. z., jichž zlehčování spadá pod trestní sankci cit. ustanovení. — 2. * Také zlehčování » vládních nařízení« ve smyslu § 11 cís. nař. čís. 96/1854 ř. z., která ještě nejsou pravoplatná, podléhá trestní sankci cit. předpisu.(Nález ze dne 6. února 1931 č. 20758/30.)Prejudikatura: Boh. A. 1414/22, 2833/23, 6133/26.Věc: JUDr. Vladimír P. v P. (adv. Dr. Ivan Sekanina z Prahy) proti zemské správě politické v Praze o policejní přestupek.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Nálezem policejního komisařství v Bubenči ze 4. července 1928 byl st-l uznán vinným přestupkem § 11 odst. 1 věty 2. cís. nař. z 20. dubna 1854 č. 96 ř. z., jehož se dopustil tím, že dne 3. července 1928 v noci vylepoval letáčky, zvoucí na »rudý den«, jenž byl úředně zakázán, kterýmžto demonstrativním jednáním chtěl snížiti nařízení, vlády a byl odsouzen k trestu vězení na 7 dní. Nař. rozhodnutím bylo odvolání proti tomu podané zamítnuto z důvodů 1. stolice a z důvodů dalších st-li sdělených.O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:Žal. úřad ve shodě s 1. stolicí shledal skutkovou podstatu přestupku § 11 odst. 1 věty 2. cís. nařízení z 20. dubna 1854 č. 96 ř. z. v tom, že st-l vylepoval dne 3. července 1928 na veř. místech letáky, v nichž se vyzývá dělnická mládež k účasti na »rudém dni«, a že zlehčoval tak nařízení policejního ředitelství v Praze, které pořádání »rudého dne« zakázalo, a dopustil se tedy demonstrativního jednání, jímž chtěl snížiti nařízení vlády. — Stížnost stojí naproti tomu na stanovisku, že čin st-lův nelze subsumovati pod ustanovení § 11 cit. cís. nař. jednak proto, že zákaz »rudého dne« vydaný policejním ředitelstvím v Praze nelze považovati za »nařízení vlády«, jednak z toho důvodu, že zmíněný zákaz nebyl dne 3. července 1928 ještě pravoplatný, neboť tehdy nebylo ještě o podané stížnosti rozhodnuto. Nss toto stanovisko stížnosti nesdílí.Cís. nař. č. 96/1854 ř. z., jehož bylo proti st-li použito, obsahuje řadu ustanovení policejního rázu, která — jak jest zřejmo z úvodu této zákonné normy — mají za účel zajistiti výkon opatření a nálezů úřadů politických a policejních a zabezpečiti vážnost úřadům. Tento účel sleduje i ustanovení § 11 cit. cís. nař., jímž se prohlašuje za trestné každé demonstrativní jednání, kterým se zlehčuje nařízení vlády. Pokud jde o skutkovou povahu tohoto deliktu po stránce objektivní, jest poznamenati, že mezi »nařízení vlády« ve smyslu tohoto předpisu sluší zejména též vzhledem na jazykovou zvyklost v době vydání cit. cis. nařízení zařaditi i opatření úřadů politických a policejních, jež jsou orgány vlády a jejichž úkony je tedy pokládati za úkony vlády. Uvedený předpis, jehož účelem jest hájiti autoritu vlády, zakazuje zlehčování každého nařízení vládního, nerozeznávaje při tom, zda nařízení vešla v právní moc čili nic, a vztahuje se tedy i na nařízení, která se dosud pravoplatnými nestala (srovn. nál. Boh. A 2833/23). Podle toho zakládá skutkovou podstatu přestupku 2. věty odst. 1. § 11 cit. cís. nař. i jednání, jímž se zlehčuje opatření policejního ředitelství v Praze, i když opatření to není dosud pravoplatné. Jsou proto obě zmíněné námitky stížnosti bezdůvodné.Stížnost vytýká dále, že jednání kladené st-li za vinu, nelze subsumovati pod ustanovení § 11 cís. nař. č. 96/1854 ř. z. z toho důvodu, že zakládá skutkovou podstatu přestupku zákona tiskového nebo shromažďovacího, jehož stíhání — jak bylo v rekursu podaném proti trestnímu nálezu 1. stolice výslovně uvedeno — náleží do působnosti řádných soudů. I tato námitka jest bezdůvodná, neboť podle výslovného ustanovení § 11 cit. cís. nař. jsou politické a policejní úřady povolány stíhati přestupky tam uvedené bez zřetele na jich stihatelnost soudní. Nelze proto shledati postup úřadu nezákonným, i když v jednání st-lově by bylo lze shledávati skutkovou podstatu deliktu stihatelného soudně. —