NPD documents search: Sociální revue, 7 (1926) - Podstatnými znaky smlouvy služební a tedy i služebního poměru jsou: závazek konati práce (služby) na straně jedné a závazek platiti úplatu na straně druhé

Čís. 3507.

Byly-li s obžalovaným maďarské národnosti a maďarským státním příslušníkem sepsány protokoly (a opověď zmateční stížnosti) v jazyku německém (jehož je mocen), odporuje takový postup jazykovému zákonu (nařízení).
Věcné vyřízení zmateční stížnosti, jejíž opověď byla sepsána správou věznice s obžalovaným maďarské národnosti a maďarským státním příslušníkem v jazyku německém.
(Rozh. ze dne 4. června 1929, Zm I 381/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací I. zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 29. dubna 1929, jimž byl stěžovatel uznán vinným zločiny veřejného násilí podle §§ 81 a 98 písm. a) tr. zák. a přestupkem § 468 tr. zák.; II. upozornil v oné trestní věci presidium krajského soudu v Chebu na nesprávný postup správy věznice.
Důvody:
I. Zmateční stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti podle čís. 4., 9 a) a 10 § 281 ř. tr. Co do důvodu zmatečnosti podle čís. 4. není odůvod- něna, nehledíc ani k tomu, že tu není formálních předpokladů pro uplatňování tohoto důvodu. Obžalovaný je podle zápisu správy, věznice mocen jazyka německého, v němž také bylo s ním sepsáno několik protokolů. Třebas tento postup nevyhovoval jazykovým, předpisům: (čl. 1, 2, 8 vlád. nař. čís. 17 sb. z. a n. z roku 1926), poněvadž obžalovaný je národnosti maďarské a není příslušníkem zdejšího státu, je přece takto s dostatek osvědčena způsobilost obžalovaného rozuměti otázkám a celému běhu hlavního přelíčení, zvláště když nevysvítá z protokolu o hlavním přelíčení, že soud nalézací zanedbal povinnost uloženou mu posledním odstavcem § 248 tr. ř. Za těchto okolností nelze z porušení předpisů §§ 163, 198, 248 tr. ř., jež o sobě nezakládá zmatek podle čís. 3. § 281 tr. ř., odvozovati ani uplatňovaný zmatek. Hmotněprávní důvody zmatečnosti podle čís. 9 písm. a) a 10 § 281 tr. ř. předpokládají podle zásady § 288 čís. 3 tr. ř., že právní pochybení rozsudku je dovozováno na podkladě jeho skutkových zjištění. Proti této zásadě se zmateční stížnost prohřešuje, neboť vychází z předpokladu, že hostinský W. obžalovaného zadržel ve smyslu § 93 tr. zák., že proti obžalovanému použil násilí, a že se obžalovaný jen proti tomuto násilí bránil, — ač rozsudek nic takového nezjišťuje, naopak po skutkové stránce předpokládá, že hostinský W. přispěchal na pomoc policejnímu strážmistru N-ovi, když chtěl obžalovaného odvésti na obecní úřad, a obžalovaný počal se s ním rváti, že obžalovaný hostinského pokousal na prstech levé ruky a že to učinil za tím účelem, by ho hostinský propustil. Zmateční stížnost není tedy v těchto směrech provedena po zákonu. Podle § 4 čís. 1 a 2 a § 1 čís. 2 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878 bylo ji proto zamítnouti již při poradě neveřejné.
II. Správa věznice v Chebu sepsala s obžalovaným, který je maďarské národnosti a maďarským státním příslušníkem', opověď zmateční stížnosti v jazyku německém, což odporuje jazykovému zákonu a čl. 1 a), b), 2 a 8 jazykového nařízení čís. 17 sb. z. a n. z roku 1926.

Citace:

Čís. 3507.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 351-352.