NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 2

Čís. 6364.

Exekuce na platy (zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n.).
Exekuce na služební plat nepřevyšující 6000 Kč (3000 Kč) jest nepřípustnou, při čemž nesejde na tom, jaké má dlužník příjmy mimo služební.
(Rozh. ze dne 13. října 1926, R 1 899/26.)
Exekuční soud zrušil exekuci, povolenou zabavením a přikázáním k vybrání služebních příjmů dlužníka, ježto služební příjmy nepřevyšují 6000 Kč, nýbrž činí právě 6000 Kč. Rekursní soud zamítl návrh na zrušení exekuce, maje za to, že exekuce není nepřípustnou, má-li dlužník služného pouze 6000 Kč ročně, a že jest tím méně důvodu ke zrušení exekuce, ježto dlužník má kromě toho příjmy vedlejší.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Z ustanovení prvého odstavce §u 1 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 sb. z. a n., že při exekuci na služební platy musí dlužníku zůstali volným roční příjem 6000 Kč, plyne nade vši pochybnost, že služební platy 6000 Kč nepřevyšující jsou z exekuce vyňaty, exekuce na ně tudíž jest nepřípustná. O případy, v nichž volný roční příjem činí jen 3000 Kč (druhý odstavec §u 1 a §u 4), zde nejde. Přípustnost exekuce na platy, volný roční příjem nepřesahující, nelze vyvoditi ani z ustanovení §u 299 odstavec druhý ex. ř., neboť tato ustanovení předpokládají, jak praví motivy k §u 299 ex. ř. str. 219, že původní příjem v čase zabavení alespoň již částečně exekuci byl podroben. Ježto dlužníku roční příjem 6000 Kč musí zůstati volným ze služebního platu, jest pro přípustnost exekuce na služební plat zcela nerozhodno, jaké příjmy mimo to dlužník má, které nejsou služebním platem. Okresní soud zjistil, že služební plat stěžovatelův, na který byla exekuce povolena, činí pouze 6000 Kč. Příjem, který má z toho, že jest mu dovoleno mimo službu prováděti práce na vlastní účet, zůstává mimo počet, poněvadž tento výdělek není služebním platem. Zrušil tudíž okresní soud exekuci právem podle §u 39 čís. 2 ex. ř.

Citace:

č. 6364. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 403-404.