NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 2

Čís. 13284.

Zákon ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.
Usnesení nesporného soudce o povolení donucovacích opatření podle § 50 odst. (6) zákona čís. 100/1931 sb. z. a n., nestalo se povolením exekuce podle exekučního řádu tím, že bylo použito donucovacích prostředků podle tohoto řádu.
O odkladu výkonu usnesení ve smyslu § 50 (6) zák. čís. 100/1931 sb. z. a n. může rozhodovati jen soudce nesporný podle ustanovení zákona čís. 100/1931 sb. z. a n. v řízení nesporném, nikoliv soudce exekuční podle předpisů exekučního řádu.
(Rozh. ze dne 15. února 1934, R I 1309/33.)
Vzhledem k podané oposiční žalobě navrhl žalobce u procesního soudu, by byla odložena exekuce vedená žalovanou proti žalobci k vymožení nároku na přenechání nezletilého dítěte do výchovy a výživy žalované. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Ze žalobcova návrhu neplyne, která exekuce má bytí odložena. Zřejmě jde o výkon předání nezletilého dítěte žalované, nařízený usnesením ze dne 17. října 1933, Nc I 128/33. Jde tudíž o opatření nesporného soudce, jež lze vykonati jen donucovacími prostředky ve smyslu § 50 nesp. zák., nikoliv o opatření, jež může býti vykonáno podle předpisů exekučního řádu. Žalobce mohl by tudíž žádati o odklad výkonu opatření jen u nesporného soudce, jenž vydal opatření, nikoliv však u exekučního soudce na základě oposiční žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Správným jest názor rekursního soudu, že usnesení okresního soudu ze dne 17. října 1933 č. j. Nc I 128/33-25 jest nařízením výkonu usnesení vydaného v řízení nesporném po rozumu § 50 odst. (6) zákona ze dne 19. června 1931 čís. 100 sb. z. a n. a nikoli povolením exekuce po rozumu § 1 čís. 6 ex. ř. Jde to jasně z toho, že vydáno bylo soudem nesporným, který v důvodech usnesení dokonce uvádí, že ustanovení exekučního řádu jsou vyloučena. Usnesení to nestalo se povolením exekuce podle exekučního řádu, že použito bylo donucovacího opatření podle tohoto řádu, neboť opatření těch i nesporný soud podle citovaného § 50 (6) nesporného zákona k výkonu svých usnesení může užíti. O odkladu výkonu takového usnesení lze rozhodovati jen soudci nespornému podle ustanovení zákona čís. 100/1931 sb. z. a n. v řízení nesporném, a nikoli soudci exekučnímu podle předpisů exekučního řádu.

Citace:

Čís. 13284. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 212-213.