NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 1

Čís. 12686.

Vyklizení vydražené nemovitosti o sobě, záležející jen v odstranění movitých věcí a osob z vydražené nemovitosti podle § 349 ex. ř., lze povoliti i před splněním dražebních podmínek vydražitelem.
(Rozh. ze dne 9. června 1933, R II 212/33.) Vydražitel navrhl proti dlužníkům povolení exekuce jich vyklízením a odevzdáním vydražené nemovitosti. Soud prvé stolice exekuci povolil. Rekursní soud exekuční návrh zamítl: Důvody: Vydražitel nabývá sice vlastnického práva k vydražené nemovitosti již příklepem, avšak odevzdání vydražené nemovitosti, jež se vykoná podle ustanovení § 349 ex. ř., tedy odstraněním osob a movitých věcí a uvedení vydražitele v držbu, může žádati teprve, když všechny dražební podmínky byly splněny (§ 156 druhý odstavec ex. ř.). Jak jest ze spisu patrno, nebyly dosud všechny dražební podmínky splněny. Důsledkem toho nebyl vydražitel oprávněn žádati již nyní nucené vyklizení vydražené nemovitosti a její odevzdání.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu, pokud jím bylo povoleno vyklizení vydražené nemovitosti.
Důvody:
Že lze povoliti vyklizení vydražené nemovitosti i před splněním dražebních podmínek, vyslovil a odůvodnil nejvyšší soud v rozhodnutí č. 3312 sb. n. s. a nemá důvodu, aby se uchýlil od vysloveného tam názoru v souzeném případě. Bylo proto důvodnému dovolacímu rekursu vyhověno. Dodati jest jen, že vyklizení o sobě záleží jen v odstranění rnovitých věcí a osob z vydražené nemovitosti podle § 349 ex. ř., kdežto odevzdáním vydražené nemovitosti, jež předpokládá podle § 156 druhý odstavec ex. ř. splnění dražebních podmínek, se převádí i držba nemovitosti na vydražitele podle § 315 obč. zák., a to pouhým souhlasným projevem vůle obou stran, při čemž vůli povinné strany nahražuje vůle soudu, a vydražitel nabývá v držbu vše, co posavadní držitel zřetelnými znameními odevzdal, čímž se nemíní znamení v § 427 obč. zák. uvedená, nýbrž myslí se tu na znamení jako prostředky prohlášení vůle tak, jako v § 863 obč. zák. Při tom může, ale nemusí dojíti k vyklizení podle § 349 ex. ř., podle toho, zda jsou na vydražené nemovitosti movité věci k nemovitosti nepatřící neb osoby, jež odstraněny býti mají. Praví-li § 156 druhý odstavec ex. ř., že se odevzdání děje podle § 349 ex. ř., nemíní tím říci, že vyklizení jest možné jen za současného odevzdání nemovitosti, nýbrž má na mysli právě případ, kdy se při převádění držby souhlasným projevem vůle obou stran naskytuje i nutnost odstraniti movité věci a osoby z odevzdané nemovitosti.

Citace:

Čís. 12686.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 784-785.