Č. 9918.Řízení před nss-em. — Bytová péče: Výrok min. prací, kterým se stanoví nájemné z bytů ve státním domě, postaveném pomocí losové akce podle zák. č. 58/24, není »rozhodnutím« ve smyslu § 2 zák. o ss.(Nález ze dne 25. května 1932 č. 4409.)Věc: Svépomocné bytové družstvo důstojníků, zaps. společenstvo s r. o. v Košicích proti ministerstvu veřejných prací o úpravu nájemného.Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.Důvody: Výnosem z 29. února 1924 prohlásilo min. prací, že je ochotno postaviti v Košicích pro členy stěžujícího si družstva — státní, resp. vojenské zaměstnance — státní obytné domy nákladem, v jaké — Č. 9918 —výši budou koupeny u min. státní stavební losy. Na to byla zahájena a provedena akce losová ve smyslu zák. ze 7. března 1924 č. 58 Sb., z jejíhož výnosu bylo státem vystaveno v Košicích 12 obytných domů.Župní úřad v Košicích stanovil pak roční činži v domech těch 1,8% celkového stav. nákladu. Proti tomuto opatření podalo družstvo dne 20. prosince 1926 odpor k min. prací namítajíc, že členové družstva převzali břemena v důvěře, že činže v domech těch nebude převyšovati procento celkového stav. nákladu, ve výnosu min. prací z 26. června 1923 uvedené, totiž, že roční celková činže pro každý dům činiti bude 1,45% redukovaného stav. nákladu, zejména, když výnos ten tehdy jedině platný tvořil podklad celé losové akce členů družstva. Žádalo proto družstvo, aby min. uznalo onu výši nájemného 1,45%, na podkladě které celá akce byla provedena.Nař. výnosem zamítlo min. prací tento protest družstva. Ve výnosu uvedeno, že cenové poměry v roce 1926 byly příznivější než v roce 1923 a tedy stav. náklad poněkud menší; aby pak byla zachována jednotnost činže z bytů stejně hodnotných, bylo třeba, procento zúročení stavebních nákladů poněkud zvýšiti. Současně uloženo výnosem tím zemskému úřadu v Bratislavě, aby předložil nový odůvodněný návrh čistých ročních činží. j Stížnost na výnos tu podanou shledal nss nepřípustnou, a to veden těmito úvahami:Podle platného řádu právního posuzují se akty hospodářské správy také, když jde o hospodářskou správu korporací veř. práva, a když akty takové vycházejí od orgánů správy veřejné, v zásadě stejně, jako obdobné akty soukromých osob. Mají-li akty takové povahu jednání soukromoprávních, jest je posuzovati podle předpisů práva soukromého potud, pokud nebyly zvláštní výslovnou normou zákonnou z působnosti norem soukromoprávních zcela neb v některých relacích vyňaty.Pronájem bytů v domech státu patřících je mimo veškeru pochybnost svojí podstatou aktem hospodářské správy a nemůže okolnost, že byty ty zadává a činže z nich určuje některý orgán správy státní, byť i jinak mocí rozhodovací nadaný, sama o sobě propůjčiti aktu správy hospodářské povahy rozhodnutí neb opatření, jaké má na mysli § 2 zák. o ss. Není pak normy, která by akty státní správy při pronájmu bytů v domech, patřících státu a stanovení činže za ně kvalifikovala jako rozhodnutí neb opatření ve smyslu právě uvedeném.V daném případě je nesporno, že domy, o které jde, jsou ve vlastnictví státu. Pak ovšem výroky o pronájmu bytů v domech těch a o výši činže za ně, třeba vycházející od orgánu správy státní, jinak mocí rozhodovací nadaného nejsou rozhodnutími neb opatřeními ve smyslu § 2 zák. o ss. Jsou to pouhé akty hospodářské správy, jsou to výroky, učiněné orgánem správy státní jménem státu jako majitele domů, tedy jako strany, vůči druhé straně — nájemníku. Poněvadž pak nss je povolán meritorně rozhodovati jen o stížnostech podaných na rozhodnutí neb opatření ve smyslu § 2 zák. o ss, nař. výnos však takovým rozhodnutím či opatřením není, musela býti stížnost podle §§ 2 a 21 1. odst. zák. o ss pro nepřípustnost odmítnuta.